Roztroušená skleróza postihuje hlavně mladé

Roztroušenou sklerózou v Česku trpí kolem dvaceti tisíc lidí. Brnění ruky, dvojité vidění, slabost končetin, únava, zmatenost, porucha močení, hybnosti nebo závratě – přesně to byly často příznaky, které je dovedly k lékaři. O této nemoci se dodnes spousta lidí mylně domnívá, že souvisí se ztrátou paměti a týká se převážně starých lidí. Opak je pravdou.

Ve skutečnosti nemoc postihuje nejčastěji lidi v průměrném věku kolem třiceti let. Výjimkou nejsou ani malé děti. A skutečným zásahem do života lidí s „ereskou“ je ztráta citlivosti a koordinace pohybu, nikoli ztráta paměti. Roztroušená skleróza (anglicky multiple sclerosis, latinsky sclerosis multiplex, lidově ereska, zkráceně RS) je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje bílou hmotu centrálního nervového systému, tedy mozek, míchu a obaly zrakového nervu.

Každý rok tisícovka nově diagnostikovaných českých pacientů

V Česku se s roztroušenou sklerózou léčí kolem dvaceti tisíc lidí. V průměru se každoročně o své nemoci dozví tisícovka nových pacientů, nejčastěji mladých a také žen. Není proto dobré podceňovat případy dívek v pubertě, které se rodičům svěří, že je brní ruka. Místo odbytí možným namožením v tělocviku nebo sváděním problému na dlouhé hraní na telefonu by mělo následovat neurologické vyšetření a magnetická rezonance, které případnou nemoc odhalí.

Pro někoho zavádějící název má své logické vysvětlení

Pro místa, kde dochází k porušení myelinového obalu, se vžil název plaky. Buňky centrálního nervového systému jsou schopné porušený obal do jisté míry obnovit, ale v bíle hmotě, kde zánět odezněl, vznikají jizvy. K tomu právě odkazuje označení „skleróza“, které pochází z řeckého slova skleros, což znamená tuhý. Poškozené myelinové pochvy jsou totiž nahrazeny tuhou jizevnatou tkání. Čím víc těchto jizev, tím pomalejší nervové přenosy a větší nabývání příznaků roztroušené sklerózy na síle. Přídomek roztroušená si nemoc získala kvůli tomu, že se ložiska zánětu objevují na různých místech bílé hmoty centrálního nervového systému. S tím souvisí i velké množství různorodých projevů daného onemocnění.

Léčba roztroušené sklerózy ani v 21. století neexistuje, tlumení následků ano

Ačkoli dodnes lékaři neznají příčinu vzniku této nemoci, zjistili mimo jiné, že velkou roli hraje také pasivní kouření. Dvojnásobná frekvence onemocnění dětí je, když rodiče kouří. Poměrně nové grafy lékařů ukazují, jak lineárně stoupá křivka špatného průběhu nemoci a progrese invalidity v souvislosti s množstvím a délkou kouření. Jako důležitý faktor se ukázal i nedostatek vitamínu D. Vzhledem k tomu, že se roztroušená skleróza častěji vyskytuje u lidí, kteří žijí dále od rovníku, lékaři spojují její výskyt také s nižší expozicí slunečnímu záření. Za hlavního rizikového činitele přitom považují sníženou produkci a nízký příjem vitamínu D. Jeho dodávání pacientům neslouží jako lék na roztroušenou sklerózu, výrazně ale pomáhá normální funkci imunity.

Léčba roztroušené sklerózy jako takové neexistuje. Ačkoliv vědci toto onemocnění neustále zkoumají a snaží se odhalit přesný mechanismus jeho vzniku, stále neexistuje žádný lék, který by byl schopný roztroušenou sklerózu úplně vyléčit. Terapie se soustředí na zmírňování jednotlivých symptomů, na zpomalení progrese nemoci, a hlavně na možnosti, jak zamezit vzniku invalidity. Zejména dlouhodobá léčba roztroušené sklerózy zaznamenala v průběhu 20. století prudký vývoj, který neustále pokračuje. Objevují se nové léky a do popředí se dostala biologická léčba, která využívá tzv. chorobu modifikující léky (DMD). Ty mohou obraz nemoci výrazně změnit. Biologická léčba pacientům prodlužuje život až o desítky let. Ještě před dvaceti lety končili běžně během pár let na invalidním vozíku, dnes, díky biologické léčbě, na nich často nemoc ani nepoznáte. Včasná diagnóza a nasazení léčby jsou ale pro pacienta klíčové.

Ereska má své zástupce i mezi známými osobnostmi, ty bojují za její lepší osvětu

Dobré účinky na průběh nemoci má také „obyčejná“ fyzická aktivita. Což potvrzuje i česká hudebnice Hana Robinson, která je sama pacientkou. Z pocitu, že je „ereska“, jak se nemoci říká, opomíjená nebo špatně chápaná, složila a nazpívala společně s Richardem Krajčem hymnu, která má za cíl povědomí o nemoci zvýšit.

Nemoc se nevyhnula ani dalším známým tvářím ve světě, jako například Selma Blair, Regina Rázlová nebo Christina Applegateová známá jako Kelly ze seriálu Ženatý se závazky. Většina z nich se postavila k nemoci jako k možnosti jak na ni upozornit a ukázat, že jí aktivní a hezký život nekončí. Určitě v případě, že mají nemocní kolem sebe skvělé lidi, kteří jim pomáhají. Mimo jiné například založením sbírky na dárcovské platformě znesnaze21.cz. Děkujeme!