Léčba kmenovými buňkami. Neověřený zázrak vědy i poslední naděje nemocných

Kmenové buňky jsou ve společnosti kontroverzním tématem a vyvolávají protichůdné názory. Přesto jsou kmenové buňky často v očích nemocných, nebo jejich blízkých, tou poslední spásou. I proto patří mezi sbírky na znesnáze21. Zjednodušeně se tato metoda dokáže postarat o restart poškozeného místa v našem těle. Jako by se znovu narodilo a dostalo novou šanci, úplně od nuly. V medicíně existuje spousta neuvěřitelných možností pomoci a darování kmenových buněk patří bezesporu mezi ně. Není to všemocný všelék. Výsledek závisí nejen na tom, čemu mají pomáhat, ale i kde k restartu poškozeného systému dojde a za jakých podmínek. Nákladná nejistá léčba s velkým očekáváním bývá i poslední šancí pacientů. Ale jak všichni víme, naděje umírá poslední.

Sbírky s účelem zafinancovat léčbu kmenovými buňkami nejsou ojedinělé, proto jsme se jim v našem Nadačním fondu pomoci rozhodli věnovat následující článek. Upřímně, je toto téma tak obsáhlé a složité, že se ho primárně pokusíme co nejvíce laicky přiblížit nám smrtelníkům, a to za nepostradatelné pomoci českého biologa, popularizátora vědy a autora několika knih profesora Jaroslava Petra, kterého jistě znáte také z mnoha odborných rozhovorů a článků.

Představte si kmenové buňky (nebo tedy některé z nich) jako univerzální buněčnou surovinu, ze které lze teoreticky vypěstovat jakýkoli typ buněk lidského těla (těch základních typů buněk máme v organismu asi 230). Tyto buňky se dají získat z lidského embrya nebo genetickým přeprogramováním tělních buněk dospělého člověka. Zatím se používají k léčbě experimentálně. Ale budoucnost je doširoka otevřená.

Za přínos v oblasti popularizace vědy v roce 2018 obdržel Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Za svou literární tvorbu pak v roce 1992 Cenu Karla Čapka (povídka „Tajemství Cesty“) a v roce 2021 Magnesiu Literu za naučnou literaturu (kniha Desatero smyslů: Jak lidé a zvířata vnímají okolní svět).

Aby mohly pojišťovny začít přispívat na léčbu kmenovými buňkami, musí být léčba účinná, ověřená a bezpečná. K tomu vede ještě dlouhá cesta

„Nevím o oficiálně schválené léčbě. Zkouší se tak léčit třeba poranění míchy, degenerace sítnice oka. A pak jsou kmenové buňky s omezenějším rejstříkem funkcí. To jsou třeba kmenové buňky kostní dřeně, které se k léčbě používají celkem běžně. Transplantace kostní dřeně se používá například u některých dědičných chorob nebo při leukémiích. Příklady, které jsem uvedl, jsou běžící klinické zkoušky. Potenciál je ale mnohem širší. Do úvahy připadá např. léčba Parkinsonovy choroby vypěstovanými nervovými buňkami, léčba popálenin pěstováním kožních buněk, léčba následků infarktu myokardu pěstováním srdeční svaloviny a další druhy léčby. V EU je schválená léčba kmenovými buňkami rohovky oka, kdy se z těchto buněk pacientovi napěstuje nová rohovka,“ vysvětluje biolog Jaroslav Petr.
Vám, kteří sbírky znesnáze21 sledujete pravidelně, jistě neuniklo, že zakladatelé sbírek právě na léčbu kmenovými buňkami mluví nejčastěji o Slovensku, Rakousku nebo Polsku. Náklady jsou vysoké, mluvíme o statisících korun. A žádná z našich pojišťoven na léčbu nepřispívá. Ke změně by mělo dojít ve chvíli, kdy bude léčba kmenovými buňkami účinná, ověřená a bezpečná. To jsou základní podmínky pro to, aby byla schválená. Zatím jde o léčbu buď experimentální, neprověřenou, nebo neschválenou. A to pojišťovnám zdaleka nestačí. Bohužel se navíc objevují šarlatánské kliniky, které bezohledně vydělávají na lidském neštěstí a to důvěryhodnosti, kterou pojišťovny pro proplácení nákladů potřebují, příliš nenahrává. Jde o místa, která si nechávají platit za neúčinné postupy, které podle Jaroslava Petra navíc mohou pacientovi dokonce uškodit: „Vím, že kolem jedné takové kliniky v Itálii byla obrovská kontroverze, protože vláda ji nařídila zavřít právě pro šarlatánské praktiky, ale lidé se proti tomu bouřili, protože i v pochybné praxi kliniky spatřovali poslední naději. Tohle je vždycky hodně složité.“

„Děti“ ze zkumavky jako zdroj kmenových buněk. Citlivé téma čekající na lepší osvětu

Získání kmenových buněk pro léčbu není snadné. Je to dáno legislativou a ta není ani v Evropě jednotná. Pro embryonální kmenové buňky připadá do úvahy použít embrya z léčby neplodnosti oplozením ve zkumavce. Jednoduše řečeno – pár, kterému se po umělém oplodnění podaří otěhotnět, rozhodne, co se zbytkem zamražených embryí, která už pro narození vlastních dětí nevyužije. Buď je můžou budoucí rodiče anonymně darovat jinému neplodnému páru, nemo mohou být zničena. A právě v tomto druhém případě připadá v úvahu jako alternativa věnování na pokusné účely. Souhlasit s tím ale musí oba rodiče. Na místě je otázka, jestli není nasnadě lepší propagace, nebo lépe řečeno vysvětlení toho, co to ty „pokusné účely“ jsou a jaký mohou mít přínos pro společnost. Citlivost tématu to ale právě neusnadňuje.

„Další způsob získávání kmenových buněk se nazývá terapeutické klonování. U nás je zákonem povolena pouze první možnost a embrya musí být z oplození ve zkumavce. V Británii jsou legální oba postupy. V některých zemích není možné ani jeden. Pokud jde o pluripotentní kmenové buňky vzniklé genetickým přeprogramováním, tak tam je legislativa benevolentní a produkovat se mohou neomezeně. Stejně tak není omezeno například využívání buněk kostní dřeně,“ doplňuje biolog Jaroslav Petr. 

Za peníze je možné mít pro svého potomka v záloze svou Kápézetku s kmenovými buňkami

Asi každý rodič žije v neustálém strachu, že se s jeho potomkem stane něco zlého. Že onemocní. Pro tento případ existuje možnost udělat si svou vlastní „konzervu kmenových buněk“. Jde o placenou službu soukromých firem, kdy můžete nechat uložit novorozenci kmenové buňky pupečníkové krve. Pravděpodobnost, že je dítě použije ke svému uzdravení, se odhaduje na 1 : 200 000. Pupečníkovou krev lze darovat i do centrální banky, odkud se pak použije pro léčbu pacientů, pro které jsou tyto buňky vhodné. Většinou jde o léčbu dětí například s leukémií. I tyto pacienty pomáhali zachraňovat, nebo vracet zpět do života, zakladatelé sbírek na www.znesnaze21.cz. Díky vám a vašim peněžním darům se na cestě k uzdravení podílela také lidská laskavost. 

Ve světě už byly vytvořeny genetickým přeprogramováním pluripotentní buňky, které by mohly být univerzální. To znamená, že by byly použitelné pro léčbu kteréhokoli člověka. Jeho imunitní systém by je přijal za své.

– Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. –

Kmenové buňky jako naděje pro lidi s poraněním míchy, kteří by znovu mohli začít chodit

V našem těle jsou místa, kde dokonce existuje jistá samoregenerace/ autoregenerace pomocí kmenových buněk. Řeč je třeba o tukové tkáni. Jen si vzpomeňte, když se říznete, jak rychle se rána zahojí. Podobné zázraky se dějí i v našem mozku, kde se prostřednictvím kmenových buněk dokáží tvořit nové poznatky, díky vzniku nových neuronů. Některé kmenové buňky mohou hojit i mimo ty tkáně, ze kterých pocházejí. Například regeneraci kostí se dá napomoci kmenovými buňkami z tukové tkáně. To jsou experimentální postupy. Podle Jaroslava Petra, známého českého popularizátora vědy, se ukazuje, že savci (včetně člověka) mohou mít poměrně vysoké regenerační schopnosti řady tkání a orgánů: „Tyto mechanismy, které jsme evolučně zdědili po obojživelnících, u člověka ale „spí“ a na regeneraci se běžně nepodílejí. Někteří savci, např. africké myši bodlinaté, ale mají podobnou regenerační schopnost jako čolci, kterým se poškozené tkáně nehojí jizvou, ale novými funkčními buňkami. Bodlinatým myším se například zahojí poraněná mícha tak, že se jim obnoví pohyb. Teď se tyhle mechanismy intenzivně studují a hledá se způsob, jak něco podobného nastartovat v lidském těle.“

„Osobně vidím velký potenciál v pluripotentních kmenových buňkách vzniklých genetickou reprogramací. Ty lze vyrobit pro každého pacienta z jeho vlastních tělních buněk, třeba z buněk kůže. Navíc už jsou vytvořeny zmíněné univerzální buňky, které jde transplantovat komukoli. Ale nové možnosti léčby se rýsují i v jiných oblastech. Je to tu velký technický pokrok. Teď třeba ve Švýcarsku pomohli elektrodami voperovanými do páteře k chůzi pacientům, kteří ochrnuli po poranění míchy.  Velkým příslibem je výzkum regenerace tkání a orgánů. Pak by se srdce po infarktu nehojilo vazivovou jizvou, která naruší činnost srdce, ale plnohodnotnou srdeční svalovinou.“
Léčba kmenovými buňkami jako naděje ve vývoji Adámka
114 %

Léčba kmenovými buňkami jako naděje ve vývoji Adámka

Pomoci můžete při léčbě kmenovými buňkami vy sami, už teď

Na lepší prognózy ale nemusíme čekat. Můžeme se stát sami dárci buněk kostní dřeně. Můžeme darovat pupečníkovou krev novorozenců. To jsou počiny, které mohou zachránit lidské životy. Darování embrya na výzkum je rovněž příspěvkem, i když se týká jen párů, které podstupují léčbu neplodnosti oplozením ve zkumavce. Další možností jak pomoci jsou vaše příspěvky. Vaše peněžní pomoc tam, kde vidíte smysl. Tam, kde ještě pomoci lze. Jednou z nich je aktuální sbírka pro Dominika. Děkujeme všem, kteří přispěli nebo přispějí. Za vaši snahu a laskavost