Hlavními hrdiny tohoto příběhu jsou desetiletý kluk Míša a já, jeho maminka Anna. Vytoužený chlapeček se narodil v dubnu roku 2010, brzy se ukázalo, že má ADHD a Aspergerův syndrom. Od roku 2013 jsme spolu sami a radostně proplouváme životem. :-) Díky vřelé pomoci rodiny a blízkých v přátel jsme překonali mnohé. Až tento rok se nám stal osudným.

V souvislosti s koronavirovou epidemií a následnými opatřeními se zhoršil synkův stav natolik, že byla nutná hospitalizace na psychiatrickém oddělení... Prožili jsme neskutečně těžké období – téměř dva a půl měsíce dlouhém odloučení. Zároveň přišly finanční ztráty s ohledem na nutné stěhování, snížení úvazku v zaměstnání... S vyhlášením nouzového stavu na začátku října jsem nastoupila opětovně na ošetřovné, a tak nastaly další finanční těžkosti. Blížící se svátky...

Přejeme si hlavně hodně zdravíčka – na těle i na dušičce. Oba docházíme na terapie a rehabilitace. V posledních měsících jsem se hodně zadlužila... Moc by mi pomohl jakýkoli finanční dar na pokrytí nákladů s bydlení – úhradu 3 nájmů.

Za ušetřené penízky bych mohla splatit alespoň část dluhů a udělat pěknější Vánoce. :-) Věřím, že si je vytvoříme nádherné i tak. Máme se moc rádi a bojujeme! Každý den je veselejší, syn dělá obrovské pokroky. Máme jeden druhého. Chybí nám „jen“ ty korunky ke štěstí a klidnějším zítřkům. Předem děkujeme za přečtení.

A+M