Náš příběh byl náročný od samého začátku. Už v prvním měsíci těhotenství mi lékaři řekli, že osud mého dítěte je nejistý. Ale Oli byl bojovník už tehdy – zvládl to. A boj pokračoval dál.

Po komplikovaném porodu jsme se ocitli v azylovém domě, kde jsme začali nový život.

Oli vypadal jako zdravé miminko, ale měl stále zaťaté ručičky v pěst a často plakal – dnes už víme, že to bylo bolestí. Když mu byla diagnostikována dětská mozková obrna – kvadrospastická paréza, zhroutil se mi svět. Ale slzy jsem setřela a rozhodla se bojovat ještě víc. Olíkův tatínek bohužel zemřel, takže jsem na vše zůstala úplně sama.

Díky intenzivním rehabilitacím se Oli dokázal dostat na kolena a lékaři začali věřit, že má šanci začít jednou chodit.

Dnes jsou Olímu 3 roky. Je mentálně naprosto v pořádku, ale uvědomuje si, že nemůže běhat jako ostatní děti.

Jak sbírka pomůže:

Chci dát Olímu šanci na co největší samostatnost. Léčba kmenovými buňkami v Thajsku může výrazně zlepšit jeho motoriku, koordinaci a spasticitu. Financování takové léčby je ale mimo mé možnosti, a tak vás prosím o pomoc.

Máme jen pár let na to, abychom Olímu pomohli postavit se na nohy.

Prosím, pomozte mu vkročit do první třídy po vlastních nohách. Každý příspěvek nás přibližuje k tomuto cíli. Děkujeme z celého srdce!

*V níže uvedené reportáži TV Nova bylo jméno chlapečka pozměněno z důvodu ochrany dítěte.