Dokážete si představit, že byste viděli okolní svět jen dvourozměrně? Pro malou Rozálku je to kvůli genetické poruše dennodenní realita. Lékaři kombinaci takzvaného syndromu kočičího křiku, mikrocefalie a hypotonie odhalili pár týdnů po narození. Holčička se proto se svým okolím dorozumívá jen kýváním hlavičkou a ukazováním, nepostaví se na vlastní nožičky, problém má navíc i s přijímáním stravy.

Příběh Rozálky

Už když Rozálka nedokázala po porodu sama přijmout mateřské mléko, bylo jejím rodičům jasné, že jejich dcera bude potřebovat speciální péči.

„Nepomyslela bych si, že po porodu přijde ještě něco těžšího. A už zdaleka by mě nenapadlo, že to bude jen pár minut po něm. Vidět vlastní dítě, jak se nemůže napít, protože nemá na sání dostatečnou sílu, bylo mučení,“ popisuje Rozálčina maminka.

Přesnou diagnózu přinesla až série vyšetření ve čtyřech měsících. Ta odhalila kombinaci genetického onemocnění. Kvůli němu děvčátko nemluví, komunikuje pouze posunky – buď ukazuje na předměty, nebo kývá hlavou, aby vyjádřila souhlas či nesouhlas.

Neverbální komunikaci dále znesnadňuje zraková vada, která má negativní vliv na pohybování v prostoru – jednoduše řečeno, Rozálka vidí jen ve dvou rovinách. I přes to všechno je neustále dobře naladěná, miluje plavání, hipoterapii nebo výlety s rodinou. I díky tomu, že s holčičkou rodiče celou dobu cvičí Vojtovu metodu, malá princezna dělá neustále pokroky.

Možnost konečně vidět ve 3D by jí mohla přinést speciální operace očí. Ještě předtím je ale potřeba, aby se naučila vzpřímeně chodit – kvůli celkové anestezii by se totiž mohl ještě více zbrzdit její psychomotorický vývoj a tím oddálit šanci, že zvládne sama stát a pohybovat se.

Pro výuku správných pohybových vzorců si rodiče vybrali intenzivní léčbu v Neurorehabilitační klinice AXON. Ta by dívence měla dopomoci k tomu, aby konečně mohla vidět svět kolem sebe ve všech barvách i tvarech. Výtěžek pokryje 3měsíční léčbu.