Stanislav Sadílek byl úspěšný majitel nemovitostí na Praze 1. Dařilo se mu v oblasti gastronomie a nijak finančně ani citově nestrádal. Postupně si ale víc a víc začal uvědomovat to, že ne všichni měli v životě takové štěstí, a tak své nemovitosti postupně prodal a koupil objekty u Máchova jezera. Knedlíkárnu, kemp, dům v Lobkovicích a ten, ve kterém nedaleko žije. Koupil také zhruba 15 bytů na sídlišti v Neratovicích, kam postupně posílal převychované chlapce z ústavní péče. S tím, že když zvládnou platit tři roky řádně všechny poplatky, tak na ně byt přepíše. Stanislav v roce 2018 dostal za své činy od Nadace Lilie & Karla Janečkových titul Laskavec.

 Ze zámožného muže člověkem odkázaným na pomoc potravinové banky.

Všechen svůj původní majetek převedl Stanislav Sadílek do ASPPO (Asociace pro pomoc, z.s.), kterou založil. A vše bez problémů fungovalo až do doby, kdy začal mít velké zdravotní problémy.

Lékaři mu diagnostikovali hydrocefalus a prodělal operaci.

Po čase stráveném v Nemocnici Na Homolce se vrátil domů bez bolestí, ale psychicky zcela zdeptaný.

Vlivem tlaku tekutiny v mozku se z tak již laskavého člověka stal muž, který rozdával peníze na počkání. S absolutní důvěrou a bez okolků. Mladíci z menšinové společnosti, o které se dříve staral, to rychle pochopili a denně mu servírovali historky o tom, jak je drží násilníci, nebo že je zadržela mafie. A pan Sadílek platil a platil: „Když jsem mu říkala, že ho podvádějí, odpovídal, že je lepší přijít o miliony, než riskovat, že bude někdo trpět. Pak se do toho vložil první z chlapců, kterým pomohl, současně ředitel Knedlíkárny a v obavě, aby Standa všechno nerozdal, domluvil se s ním, že bude statutář a Standa odejde z funkce,“ vzpomíná Věra Doušová.

Laskavost nemá být tím, co člověka dostane na samé dno

Věra Doušová je žena ověnčená řadou cen, včetně té od prezidenta, jejíž lidská hodnota a laskavost má ale přesah, který většina z nás nedohlédne. Znát ji můžete z rozhovorů nejvíce jako vedoucí Potravinové banky, a právě tam taky začíná její společná cesta s panem Sadílkem. Pravidelně mu dnes vydává jídlo, aby měl co jíst.

Muž, který byl dříve zámožným majitelem kaváren a restaurací, skončil na dně kvůli své dobrosrdečnosti.

Ale i nemoci mozku, která jí „nedrží na uzdě “.

Z důchodu mu téměř nic nezbývá a hrozí mu, že o střechu nad hlavou ve svém vlastním domě přijde. Člověk, který ji tolika dětem dal a s ní šanci na lepší život. Pomůžeme vrátit naději a důstojnost teď my jemu?

Jak sbírka pomůže?

Jeho účet bude spravovat Potravinová banka Praha a Středočeský kraj, která mu založí samostatný účet jen pro jeho potřeby. Statutárním zástupcem je zmiňovaná paní Věra Doušová: „Pan Sadílek a jeho spolek ASPPO, který založil a kam vložil celý svůj majetek, má s potravinovou bankou dlouholetou smlouvu o spolupráci a tak bychom ho chtěli podpořit i teď, kdy už nepomáhá, ale potřebuje sám pomoci. Občas si říkám, co by tomu asi řekli všichni jeho bývalí klienti, které z ulice dovedl postupně k důstojnému a mnohdy úspěšnému životu, kdyby se dozvěděli, že jejich dobrodinec doplatil na vlastní dobrotu a důvěřivost. Jistě by mu mnozí přispěchali pomoci. Jenom nevím, jak jim to dát vědět,“ uzavírá Doušová a my ve Znesnázi věříme, že právě toto je cesta.

Děkujeme všem, kteří pomohou!