Po vdechnutí jídla skončila Lucie ve vigilním kómatu

Příběh Lucie je jako zlý sen, který se může stát každému z nás. Budou to tři roky, co upadla dnes devětačtyřicetiletá žena do vigilního kómatu. Vše změnilo sousto jídla, které vdechla a začalo ji dusit. V tu chvíli začal boj o život.

O Lucku se stará její maminka, která s ní byla i v osudný okamžik. „Stalo se to pár dní před Vánocemi, vyrazily jsme společně na trhy. Koupily jsme si langoše, dcera si do něj kousla a zaskočilo jí. Začala se dusit. Následovaly nekonečné minuty do příjezdu záchranky,“ vzpomíná maminka na těžké chvíle, které změnily celý jejich život.

Následkem dušení zůstala Lucie ve vigilním kómatu s tracheostomií (hadička do krku na odsávání a přívod kyslíku), s PEG (hadička do žaludku na příjem stravy) a s močovou cévkou. Rok a půl strávila v nemocnici na oddělení ARO a metabolické IP.

Před rokem a půl si maminka vzala dceru domů do domácí péče, kde o ni pečuje ještě s pomocí svého syna, bratra Lucky. Do rodiny dochází také rehabilitační sestra. „Je to pro mě velice náročné, místo péče o vnoučata a příjemného důchodu se starám 24 hodin denně o Lucku. Přebaluji ji, polohuji a odsávám tracheostomii. V mém věku už nemám mnoho sil, ale snažím se pro ni dělat, co je v mých zbylých silách,“ líčí těžkou situaci maminka.

Potřebné rehabilitace

Maminka vozí Lucku na rehabilitační cvičení do Sarema Liberec, kde rozhýbávají její zkroucené spastické končetiny. A právě výtěžek ze sbírky půjde na zaplacení dalších neurorehabilitačních cvičení.

„Moc prosím o podpoření naší sbírky, aby se nám alespoň trochu ulevilo,“ obrací se na dárce maminka a žádá o pochopení. „Omlouvám se, ale nebudu zveřejňovat žádné fotky, dceru v tomto stavu nefotím. Chci si ji pamatovat takovou, jaká byla. Nechci se trápit vzpomínkami na tragédii, která se nám stala.“