Syn novou situaci zvládl poměrně dobře, byl silný, měl tátu, jen trošku jinak.

Jmenuji se Míla, je mi 43 let a po vážné nehodě v roce 2020 jsem zůstal upoutaný na invalidní vozík. Při projížďce na motorce jsem dostal na vlhké vozovce plné štěrku smyk a skončil ve 4 metry hlubokém příkopě.

Zachránilo mě, že motorka, která na mě dopadla, troubila. Jinak by mě asi nikdo hned tak nenašel.

Po nehodě jsem bojoval a doufal, že se zase postavím na nohy. I ale i přes veškerou snahu byl verdikt nakonec neoblomný a vozík mi zůstal.

Makal jsem na sobě a bojoval, abych byl co nejvíce samostatný. Měl jsem obrovskou podporu manželky, syna, rodiny a přátel. To mě moc pomáhalo. Před úrazem jsem totiž vedl velmi aktivní život, jsem členem sboru dobrovolných hasičů a byl jsem aktivně činným v jednotce JSDH mojí obce. Naplňovalo mě pomáhat všude, kde bylo potřeba.

Nevzdal jsem se.

Byl jsem lyžař a aktivní cyklista. Společně se synem jsme najeli spoustu kilometrů. Byl to náš společně strávený čas, který nám teď chybí.

Jak sbírka pomůže?

Touto cestou bych rád získal finance na handbike. Nepotřebuji nový, stačí starší. I tak cena za handbike přesahuje 100 tisíc korun českých. Dostal jsem možnost si ho vyzkoušet na pobytu s Parapletem a moje nadšení bylo obrovské.

Ten pocit z jízdy, který jsem skoro zapomněl, byl zpět.

Nemalé náklady na věci a úpravy domu jsme celkem zvládli sami. Na handbike už bohužel nezbylo, proto Vás touto cestu moc prosím o podporu, abych mohl zase trávit čas se synem a taky přáteli na výletech po krásách naší země.

Snažím se uplatinit i pracovně, jsem zaměstnán na poloviční úvazek v neziskové organizaci ParaCentrum Fenix, z.s., které pomáhá právě lidem po úrazu s poškozením míchy.

Velmi Vám předem děkuji za přečtení, sdílení a případnou malou podporu za dalším mým cílem.

Ze srdce děkuji, Míla