PROSTŘEDKY PŘEVEDENY DO SBÍRKY PRO DĚTSKÝ HOSPIC DŮM PRO JULII: "Biz Boxing bojuje za nemocné děti a jejich rodiny"

Ahoj, já jsem Denis a rozhodl jsem se připojit k charitativnímu tréninku Biz Boxing Prague. Čeká mě 8 týdnů tvrdé přípravy, které pro ty nejlepší z nás 8. listopadu vyvrcholí velkým galavečerem. Biz Boxing ale není jen o zápasení – celé to probíhá pod heslem trénuj, bojuj, podporuj.

Chci, aby moje úsilí mělo smysl i mimo ring. Proto zakládám tuto sbírku a budu moc rád, když mě podpoříte přes tlačítko DAROVAT. Společně tak proměníme moje odhodlání v pomoc vážně nemocným dětem a jejich rodinám prostřednictvím dětský hospice Dům pro Julii.

Milí přátelé, dárci a podporovatelé, děkuji vám z celého srdce za vaši přízeň a důvěru. Jen díky vám můžeme pokračovat v naší práci a pomáhat tam, kde je to nejvíce potřeba. Vaše podpora – ať už finanční, morální nebo v podobě šíření dobrého slova – je pro nás obrovskou motivací a důkazem, že naše úsilí má smysl. Každý váš dar se proměňuje v konkrétní pomoc lidem v těžkých situacích. Každý váš povzbudivý vzkaz nám dodává sílu jít dál. Jsme hrdí, že spolu s vámi tvoříme komunitu, která mění životy. Děkujeme, že jste součástí této cesty.

Něco o mně

Pracuji jako strategický konzultant pro neziskovou organizaci Romodrom, která pomáhá lidem ohroženým sociálním vyloučením. Zaměřuje se hlavně na sociální poradenství, bydlení, vzdělávání dětí, podporu rodin, pomoc vězňům a lidem po výkonu trestu.

Můj život byl dlouho jako houpačka. Jednou nahoře, pak zase dole. Radost střídala bolest a dny mizely mezi prsty rychleji, než jsem je stihl počítat. Uměl jsem se bavit, smát, užívat si – a ti, kdo mě znali, to vědí.

Ale před třemi lety přišel zlom – cévní mozková příhoda. Masivní krvácení do mozku. Čtrnáct dní v umělém spánku, na hraně mezi životem a smrtí. Když jsem se probudil, levá polovina těla byla ochrnutá a já připojený na přístroje, které za mě dýchaly. V duchu jsem si přál, abych už znovu neotevřel oči. Přítelkyně odešla. Já byl prázdný, zlomený, bez smyslu.

A pak přišlo něco zdánlivě malého, ale pro mě obrovského. Jedno ráno jsem se postavil. Nejistě, s holí, ale sám. Ušel jsem pár kroků po nemocniční chodbě. Po půl roce jsem poprvé vlastními silami došel na toaletu. Ten okamžik mi připomněl, co znamená svoboda. Jaký zázrak je i „obyčejná“ soběstačnost.

Měl jsem štěstí na lékaře. Jeho víra ve mne se stala motorem. Nechtěl jsem ho zklamat. Přestal jsem se litovat a začal bojovat. Byla to cesta dlouhá, bolestivá, plná pádů a vzteku. Ale nevzdal jsem to. S pomocí mého nevlastního syna Filipa a přátel jsem dokázal to, co znělo nemožně.

Dnes tu stojím. Chodím. A trénuju box.

Proč jsem se do výzvy přihlásil, a proč chci pomáhat?

Do Bizboxingu jsem se rozhodl jít proto, že to pro mě představuje obrovskou výzvu. Vzhledem k mému zdravotnímu stavu (viz můj příběh) je každý trénink možností posunout hranice toho, co jsem si myslel, že už nedokážu. Baví mě bořit vlastní limity, ale zároveň cítím velkou potřebu být mezi lidmi, sdílet energii a poznávat nové přátele. Od Bizboxingu očekávám nejen fyzický posun, ale i posílení psychiky a pocitu sounáležitosti.

Sám jsem si prošel těžkým obdobím a vím, jaké to je být odkázaný na pomoc druhých. Proto pokud mohu aspoň trochu ulehčit život těžce nemocným dětem a jejich rodinám, beru to jako první splátku zázraku, který kdysi pomohl mně. Někdy i malá pomoc může být tím, co člověka namotivuje k velkým výsledkům.

Moje sportovní zaměření a zkušenosti

K boxu jsem se dostal po mé mozkové příhodě.

Potřebujete pomoc vy, nebo někdo blízký? Nemusíte na to být sami, založte sbírku na Znesnáze.