Kdo jsem

Jmenuji se Gabriela.

Hrála jsem na violoncello, kreslila jsem, zpívala jsem v kapele a studovala ekonomii a práva na dvou vysokých školách.

Byla jsem aktivní, plná plánů a snů. Chtěla jsem vydat knihu, založit rodinu a prostě žít.

Pak ale přišla chronická borelióza a její následky.

Deset let boje

Vážně nemocná jsem už deset let. Dlouhou dobu si se mnou lékaři nevěděli rady.

Diagnóza přišla až po letech – chronická borelióza, bartonelóza, fibromyalgie a MCAS.

Vyzkoušela jsem už téměř všechno, co je v České republice dostupné.

Podstoupila jsem dlouhé protokoly silných antibiotik u předního odborníka. Ty ale můj stav bohužel ještě zhoršily.

Absolvovala jsem také stovky žihadel od živých včel a mnoho dalších metod.

Bylo v tom hodně bolesti, odhodlání a naděje.

Ale žádný trvalý úspěch.

Několik let jsem byla prakticky ležící pacient. Nebyla jsem schopná se o sebe postarat, chodit ani psát.

Můj jediný příjem je invalidní důchod třetího stupně – 8 900 Kč měsíčně.

Jaký je můj stav dnes

Poslední měsíce mám migrény téměř každý den.

Trpím extrémní bolestí končetin, závratěmi, nevolnostmi a zimnicemi.

Skoro každý týden pro mě jezdila sanitka.

Lékaři v České republice mi dnes dokážou jen krátkodobě potlačit symptomy. Nic víc mi už nabídnout nemohou.

Moje mysl je stále plně přítomná – zatímco moje tělo postupně ztrácí veškerou funkčnost.

Proč právě tato léčba

Všechny léčebné možnosti v České republice jsem už vyčerpala.

Existuje ale specializovaná klinika, která má úspěchy s podobně těžkými případy.

Jedná se o Apheresis Center v Larnace na Kypru – kliniku, která vyvinula vlastní léčebný protokol kombinující aferézu (filtraci krve), celotělovou hypertermii (zvýšení teploty těla) a cílené infuzní terapie.

Na této klinice úspěšně léčili více než 1100 pacientů s chronickými infekcemi včetně boreliózy, fibromyalgie a MCAS – tedy přesně diagnóz, které mám i já.

Klinika funguje pod dohledem kyperského Ministerstva zdravotnictví.

Poprvé po dlouhé době mám skutečnou naději.

Mám šanci dostat tu nejlepší léčbu – a jsem tomu velmi blízko.

Absolvovala jsem už první konzultace s klinikou a tento postup mi doporučila také moje ošetřující neuroložka.

Bohužel se můj zdravotní stav dál zhoršuje.

Co by to pro mě znamenalo

Lidé se mě někdy ptají, jestli mi chybí koncertování na pódiu.

Ne. Nechybí.

Toužím po věcech, které většina z nás považuje za samozřejmost.

Vstát z postele a necítit se přitom, jako bych umírala.

Dát si kávu s přáteli.

Přečíst si knihu.

Chtěla bych také dopsat knihu o tom, čím jsem prošla.

A jednou bych chtěla rozsévat dobro tak, jako ho teď přijímám od ostatních.

Jak mi můžete pomoci

I malá částka mě přibližuje k léčbě.

Čím dříve se k ní dostanu, tím větší mám šanci na zlepšení.

Velkou pomocí je také každé sdílení.

Už deset let bojuji.

Teď konečně existuje cesta.

Pomozte mi po ní jít.

„Děkuji vám za každý příspěvek i za každé sdílení.

Vaše podpora mění víc, než si dokážete představit – nejen prakticky, ale i tím, že mi dává sílu pokračovat.

Tak moc toužím po životě. Po večerním vánku. Po lásce.

Po tom, být po všem prožitém utrpení zase zdravá.“

---

Dear donors,

since my last update, my condition has significantly worsened.

The treatment I was able to fund through the previous fundraiser stabilized me for a time and, quite literally, kept me alive.

However, this spring the situation spiraled out of control.

For the past eight months, I have been experiencing migraines almost every single day.

It feels as if someone were piercing my eyes from the inside.

I suffer from extreme pain in my limbs—especially my legs and arms—so severe that I often cannot walk or write and must dictate everything.

I experience back pain, chills, waves of heat, nausea, dizziness, and weakness so intense that I feel close to losing consciousness.

My digestion is in an extremely poor state. I can no longer tolerate almost any food, and sometimes even completely ordinary bland meals trigger full-body hives accompanied by burning sensations and shortness of breath.

Every day feels as if I have a fever.

I have had to call an ambulance several times.

I also suffer from severe eye problems — intense pain and rapidly worsening vision. Yet I have to use my eyes every day, because without doing so I am unable to secure either my treatment or even basic necessities. As soon as I strain them, ocular migraines are triggered, which then gradually spread to other parts of my head.

I am trapped in a situation where what I need in order to survive simultaneously makes my condition worse. 

The migraine attacks have become completely incompatible with life.

On the Monday following the first Sunday of Advent, I had to call an ambulance twice.

That night I ended up in the emergency room—vomiting uncontrollably, choking, and suffering unbearable pain.

Since then, I have been trying to recover, and I have nearly had to return to the emergency department again.

In addition, after the attack and heavy medication, my neck painfully locked up.

My body is collapsing.

Whenever I manage to fix one problem, another one emerges.

My body is falling apart, and I am trying to hold it together with every ounce of strength I have left.

But I can no longer do so.

The walls around me feel more and more suffocating.

Since this spring, I no longer know sunlight, the scent of flowers, or the feeling of a cool breeze.

I am back in the darkness I never wanted to return to.

It is too much.

Too much suffering for one person to bear.

Too much weight to handle.

There is nothing left.

I do not feel safe.

I do not feel at home in my own home.

I am watching my body lose all functionality while my mind remains fully present.

And yet—there is hope.

How the fundraiser will help?

Although all available treatment options in the Czech Republic have been exhausted, there are clinics abroad that specialize in comprehensive treatment of similarly severe cases.

We have identified specialized clinics focused on advanced therapies for chronic infections, immunomodulatory approaches, and complex systemic treatment.

This course of action has also been recommended by my treating neurologist.

These include facilities such as the Alpstein Clinic (Switzerland) or the Apheresis Center (Cyprus).

Until I complete all necessary consultations and can determine which option offers the greatest chance of improvement, it is not yet possible to determine the final cost of treatment with full accuracy.

The amount may therefore still change.

At some of these clinics, the differences in costs are significant.

No one was there when I needed help the most.

In recent months, I felt as though I was disappearing while the world kept moving on, unnoticed.

I was a prisoner in my apartment, a prisoner in a single room - and even within my own body.

And even that was not enough.

I was tortured - in the cruelest and most inhumane way.

I lie abandoned, terrified, and vulnerable, feeling as though I am slowly bleeding out from the inside, alone, in the dark.

But you can give me hope 🩷

I long so deeply for life.

For an evening breeze.

For a glass of wine.

For love.

For the chance to feel like a living human being again.

This is my last card.

For an entire year, I have seriously considered euthanasia - and if this does not work, I will have no choice but to apply for it.

Asking for help is not easy. Not at all.

And yet I am asking you now - please help me return to life.

Even a small donation makes a difference.

If less is raised, I will at least be able to undergo basic treatment therapies at more financially accessible clinics.

If more is raised, the funds will be used for additional maintenance and improvement therapy.