Jmenuji se Alžběta. Je mi 29 let a narodila jsem se s dětskou mozkovou obrnou, přesněji spastickou diparézou, která rozhodla o tom, že se na svět budu dívat z vozíku.

Nikdy jsem se ale nevzdala snu, žít život naplno. Mým koníčkem je hudba, která se stala i mou formou obživy, když jsem vystudovala na konzervatoři hru na klavír. V současné době navíc studuji na střední škole Olgy Havlové v Janských Lázních obor sociální práce.

Jak sbírka pomůže?

Vzhledem k zdejšímu kopcovitého terénu, jsem se svou diagnózou značně limitována ve svobodném pohybu.

Ten by mi nejlépe umožnil elektrický vozík, který bych hojně využívala také v budoucím dlouhodobém, avšak čím dál více žádoucím procesu osamostatnění se. 

Rozšířil by mi možnosti, kam se mohu dostat, aniž bych nutně potřebovala někoho k ruce. Jedná se sice i o tak základní věci, jako dojet si sama po své ose do obchodu, ale i třeba jít nikým nerušena ven na své oblíbené místo, či nastoupit samostatně do MHD a podobné věci, které jsou pro ostatní samozřejmostí, ale pro mne k nim vedou bariéry.

O elektrický vozík jsme žádali již 2krát přes pojišťovnu, obě žádosti byly zamítnuty s odůvodněním, že mám dostatečně zdravé ruce pro ovládání mechaniky. 

Můj zdravotní stav však svědčí o opaku.

Z přetěžování rukou mě začala chronicky bolet záda a již několikrát mi k jejich odblokování pomohla až dlouhodobá kompletní rehabilitace. 

Prosím, pomozte mi tomu s mechanickým vozíkem předejít. Za jakoukoliv vaši pomoc budu nesmírně vděčná.

Děkuji!