Že z nás budou rodiče jsme se dozvěděli v první polovině února. Pracovala jsem jako recepční v budově kanceláří a přítel pracuje do teď jako kurýr PPL. Jednoho rána jsem pospíchala do práce a v půlce cesty pěšky mi praskla plodová voda ve 21. týdnu a dvou dnech těhotenství.

Toho dne jsem již z nemocnice neodešla.

Byl nám doporučený potrat, protože jsme mladí (oba 22 let), ale my jsme se našeho Olivera nechtěli jen tak vzdát, i přes všechna rizika dalších zdravotních následků. Doopravdy nebylo toto rozhodnutí jednoduché, ale jeho srdíčko na ultrazvuku nám dalo znát, že chce žít.

Přítel našel pomocnou ruku u neziskové organizace Nedoklubko z.s. a domluvili jsme s nimi převoz do porodnice Apolinář v Praze. Přijali mě s otevřenou náručí, chtěli nás oba zachránit. A tak mi pomohli porodit krásného chlapečka. Po 29 dnech hospitalizace bez plodové vody jsem porodila akutním císařským řezem chlapečka Olivera, a tak začala nová kapitola našeho života.

„Ahoj, jsem Oliver a narodil jsem se 9. 7. 2022 o 3 měsíce a 10 dní dříve, než se předpokládalo. Teď ležím v mém osobním inkubátoru. Dnes už mám krásných 710 g a na 30 % podpoře kyslíkem se snažím vybojovat si své místo na světě. Co mě trápí nejvíc, je hematom (krvácení do mozku), který se naštěstí nezhoršuje, a tak dál bojuji o život. Vyprávím Vám to ne abyste mě litovali, ale abyste mi drželi palečky a přáli všechno štěstí na světě.“

Za Oliverkem do Prahy z Liberce budeme dojíždět ještě minimálně 3 měsíce, proto bychom Vás chtěli moc moc poprosit o příspěvek na dojíždění, jelikož nás tato situace velmi finančně zatěžuje. Abychom se mohli se synem vidět a dostával od nás co nejvíce doteků, které mu pomáhají se uklidnit a rychleji uzdravit, musíme vždy absolvovat cestu dlouhou 121 km. Snažíme se trávit v nemocnici spoustu času, klidně i 8 hodin z celého dne a dovážíme mateřské mléko, které dlouho nevydrží zamražené. Občas ho musím odsávat i v autě po cestě za Oliverkem.

Je to finančně náročné. Hlavně při dnešních cenách nafty. Naše auto prošlo skoro celé drobnými úpravami, a i tak je důležité ho udržovat v dobrém stavu, abychom mohli za Oliverkem dojíždět a jednou si ho i odvézt domů.

Doufáme, že náš příběh poslouží i jiným maminkám v podobné situaci. Víme, co prožíváte a jsme s Vámi. Děkujeme, že Vy jste s námi taky <3. Moc si Vaší podpory vážíme.