Michálek neměl lehký start do života. Narodil se matce závislé na drogách i na alkoholu. Což není pro vývoj dítěte dobré. Ve 4 měsících byl biologické matce odebrán pro zanedbání péče. A když mu byl rok, přišel k nám do rodiny. Jsme sice jen náhradní rodiče – pěstouni, ale milujeme ho stejně, jako by se nám narodil. Jeho příchod do rodiny byly úžasné chvíle pro všechny z nás. Věděli jsme, že má brouček defekt síňového septa a něco s krví, ale rozhodli jsme se ho milovat takového, jaký je.

Po pár měsících, když jsem jela s Míšou na kontrolu jsem zjistila, že má k tomu všemu, co ho v životě potkalo ještě druh leukémie, přesně typ JMML.

Tato nemoc způsobuje, že má zvětšená játra a slezinu. Jednu dobu ji měl tak velikou, že hrozila operace. Naštěstí se po pobytu u moře zmenšila.

Pokaždé, když je hladina krve vysoká, tak musí do nemocnice.

Jak sbírka pomůže?

Michálek dochází na terapie, které by mu měly pomoci, aby začal mluvit, přestal být tolik agresivní a neubližoval si a taky, aby začal mít oční kontakt. Každá terapie je finančně náročná. Výtěžek této sbírky pomůže s jejich pokrytím a zároveň pomůže s nákupem potřebného speciálního kočárku, výživy a hygienických pomůcek.

Míšův příběh

Míša měl opožděný vývoj, ale pořád jsme všichni věřili, že to dožene. Ve 20 měsících začal dělat první krůčky a já myslela, že máme vyhráno. Ve 4 letech Michálek stále nemluvil, sám nebyl schopný jíst a jídlo hodně odmítal, a tak jsem s ním začala běhat po doktorech. První přišla na řadu neurologie, a pak psychiatrie. Na neurologii po vyšetření EEG bylo vše jasné.

Míša má kombinaci 2 vad mozku. Jedna způsobuje retardaci a opožděný vývoj, a druhá to, že má malou hlavičku a špatný poměr růstu k tělu.

Jako by toho nebylo dost má ještě skvrny na mozku a vykazuje autistické rysy.

S diagnózou jsme se dozvěděli odpovědi na všechny naše otázky ohledně toho, proč je tak jiný. Michálek večer nespí a stále se budí. Někdy usne a vstane ve 2 ráno, jde si hrát klidně do 5 hodin a pak usne, nebo se budí 5x i vícekrát za noc. Vůbec nerozeznává den a noc. Má problémy s příjmem potravy a fixací na lahvičku. Je to věčný boj s jídlem. Často se počurává a spí s plenkou. Strašně moc má strach z lidí a propadá panice. Neumí stále jezdit na odrážedle natož na kole. Přesto ho máme moc rádi, je to náš miláček.

Někdy je to hodně těžké a náročné, hlavně, když celé noci nespí, anebo celý den se vším hází a ubližuje sobě a druhým. Nejčastěji tedy mně, prostě se neovládá. Ale každý den jednou skončí a vysvitne zase slunce. Tohle si říkám skoro vždy večer, když mám pocit, že už nemůžu dál, ale stačí, aby se Michálek usmál a hned je líp.

Míša nezvládá delší chůzi, proto neustále potřebujeme kočárek. Hlavně na cestách k lékaři a na výlety. Bohužel, jinak to zatím nejde, protože když vidí auto, hned se pod něj rozběhne. Z toho stávajícího však již vyrostl a potřebuje nový. Peníze využijeme také na nezbytné rehabilitace a jiné pomůcky.

Došli jsme tak do bodu, kdy jsme pochopili, že to finančně sami nezvládneme, a tak vás prosíme o pomoc. Budeme moc rádi za jakoukoliv podporu.

Děkujeme.

Jste v podobné situaci? Založte si sbírku zde.