Jmenuji se Marek a dnes pro mě končí bezpečí nemocničního lůžka v Olomouci. Bojuji s těžkou bipolární poruchou – nemocí, která mi obrátila život naruby. Jsem v dlouhodobé pracovní neschopnosti a i po propuštění z nemocnice na ní dál zůstávám, protože můj zdravotní stav mi zatím nedovoluje vrátit se do běžného života a do práce.

Reálně mi hrozí, že dnešní noc strávím na ulici.

Úřady mi v kritickou chvíli zamítly pomoc na bydlení, přestože jsem doložil vše potřebné a mám za sebou i podporu z ministerstva. Zůstal jsem úplně bez prostředků na zaplacení ubytovny a majitel mě bez peněz zpět nevezme. Systém mě v tu nejhorší chvíli nechal napospas osudu.

Na fotce se snažím usmívat. Vím, že se na lidi nemá tvářit zamračeně, i když mám v duši bouři. Ten unavený, slušný úsměv v nemocničním pyžamu je to poslední, co mi zbylo z lidské důstojnosti.

Jak sbírka pomůže?

Neschovávám se za anonymitu. Jsem reálný člověk, který se ocitl na úplném dně a prosí o pomoc, aby se mohl v klidu doléčit. Výtěžek ze sbírky mi umožní překlenout kritické období příštích čtyř měsíců a dá mi naději, že neskončím v mrazu na lavičce.

Vybrané prostředky mi v první řadě zajistí úhradu nájmu na ubytovně, abych měl střechu nad hlavou po dobu, než se vyřídí zdlouhavá administrativa spojená s mým zdravotním stavem a důchodem. Pokud se vybere více, část peněz pak pokryje nezbytné doplatky na léky a zdravotní péči. Moje léčba vyžaduje pravidelné užívání drahých léků, které jsou pro mě životně důležité. Jejich vynechání by znamenalo okamžité zhoršení stavu a nevyhnutelný návrat do nemocnice. Nechci nic víc než šanci vyhrabat se z nejhoršího a nepropadnout se do tmy ulice.

Děkuji za každou korunu a projev lidskosti v této pro mě nepředstavitelně těžké chvíli.

Váš Marek Lorenc