4.9.2019 – datum, kdy se tehdy čtyřiadvacetiletému Michaloviobrátil život naruby. Vyboural se na motorce a při nehodě utrpěl úraz páteře.Momentálně je tak odkázaný na invalidní vozík. Sbírka pomůže Michalovi doplatit výdaje za vozík a půjde na pořízení ručního ovládání automobilu.

...

Abych byl upřímný, nehodu jsem způsobil já sám. Řídil jsemtak, jak se nemá a nesmí. Dokud se mi nic nestalo, nepřemýšlel jsem o tom, covšechno může taková jízda způsobit.

Po úrazu jsem podstoupil dvě operace v nemocnici v Ústí nadLabem, následovala spinální jednotka v Liberci, a nakonec lázně vKladrubech.

Před nehodou jsem byl celkem aktivní člověk. S přítelkyníjsme si pořídili štěně labradora a chodili s ním na dlouhé procházky.Navštěvovali jsme také sportovní centrum a snažili se žít zdravě.

Vždycky jsem si přál motorku a neuvědomoval jsem si, že tím,abych na ní našetřil, jsem zanedbával přítelkyni a celkově rodinu. Velkou částsvého času včetně víkendů jsem trávil v práci. Nevěděl jsem, o copřicházím.

Přítelkyně, rodina i přátelé mě v tom naštěstínenechali a jsou mi oporou i nadále a za to jim moc děkuji.

Náhoda?

S mojí nehodou se pojí řada zvláštních znamení. Den,kdy jsem chtěl ukončit sezónu, se mi stal osudným. Kousek od barákuv místě, kde jsem poprvé před třemi lety sedl na bráchy motorku, se mistala nehoda.

Když jsem pak nastoupil do Kladrub byl u fyzioterapeuta,který měl místnost očíslovanou číslem 8. A to je moje životní číslo.

Po ukončení pobytu v Kladrubech jsem si musel zařídit vozík,na který stále čekám, a aniž bych to věděl nese označený K4. Na názvu neníšpatného, jen je tu zase spojitost s mojí motorkou – Suzuki GSX-RK4.

A pak, že se náhody nedějí… Asi to tak mělo být, abych sestál lepším člověkem.

Budu vděčný za každou pomoc. Děkuji.

Michal Boháček