Zuzka je 24letá slečna, která měla do svých dvacetin aktivní vysokoškolský život na lékařské fakultě. Před pár lety se její život ale od základu změnil. Po prodělané těžké operaci skoliózy páteře začaly Zuzku bolet klouby po celém těle a sportovně založená studentka skončila na vozíčku.

Jak sama říká, být na vozíčku by nebylo to nejhorší. Její zdravotní trápení totiž neskončilo. Přidaly se extrémní bolesti bederní páteře. „Na vozíčku, tedy ve vertikální poloze páteře, vydržím sotva půl hodiny. Poté si musím lehnout, jinak omdlévám bolestí,“ líčí těžkosti. Zuzka tedy nemůže stát, chodit a vlastně ani dlouhodobě sedět.

Lékaři stále neví, co se se ní děje. „Vypadá to na nějaký druh autoimunitní choroby, ale diagnostikována nejsem. I to je důvodem proč mi nebyla schválena žádost o invalidní důchod. Je to nepopsatelná beznaděj,“ popisuje nelehkou situaci Zuzka.

„Dlouho jsem se bála obrátit se s prosbou o pomoc na druhé, natož založit sbírku, ale má situace se stále zhoršuje a já na to už fyzicky ani psychicky nestačím,“ říká.

Zuzka žije u tatínka, který jí pomáhá finančně a stará se o ní, jak jen může. Tatínkovi je 61 let, a i pro něj je situace velmi náročná. Před měsícem mu navíc byla diagnostikována rakovina. „Touto cestou bych mohla tatínkovi alespoň na chvíli ulehčit od finančních starostí spojených se mnou.“

Váš příspěvek pomůže zaplatit výdaje spojené s léčbou – fyzioterapie, psychosomatické terapie, magnetoterapie, elektroterapie a rázové vlny, dále umožní půjčení elektrického vozíku a půjde na podporu bezbariérové domácnosti. Na nic z toho nemá Zuzka kvůli neurčené diagnóze nárok.

„Pokud se mezi vámi najdou hodné duše, které mi přispějí jakoukoliv částkou, budu velmi ráda. Ani nevíte, jak moc by to mně a tatínkovi zlepšilo život. Velmi děkuji za přečtení a přeji vám hlavně zdraví a lásku, nic důležitějšího na světě není,“ dodává.