Jmenuji se Vladimír, je mi 33 let a trpím roztroušenou sklerózou. Bohužel můj stav se zhoršil natolik, že jsem již ve svém věku upoutaný na invalidní vozík. Dříve jsem pracoval v gastronomii a později jsem šel do lépe placené práce ve fabrice, kde jsem ale začal pociťovat první příznaky tohoto zákeřného onemocnění – dělalo se mi často nevolno a začal jsem mít vážné motorické obtíže. Tyto příznaky nemoci ale ještě při mé první návštěvě lékaře nebyly vyhodnocené jako vážné a nepodařilo se tak stanovit diagnózu včas. Můj stav se ale zhoršoval a až po dvou letech mi byla konečně stanovena diagnóza.

Roztroušená skleróza si vybrala svou daň

Jsem tedy na vozíku a plně invalidní a potýkám se s obrovskými problémy, co se týče bezbariérovosti mého prostora k životu. Kvůli malému rámu dveří nejsem schopný projet, abych se dostal k sociálnímu zařízení. Jsou to pro mě nevhodné a nedůstojné podmínky k životu. Zároveň bych ale potřeboval uzpůsobit i sprchový kout, kam se také obtížně sám dostávám – proto neustále vyžaduji asistenci, což mě nejen velmi limituje, ale je mi to i nepříjemné, že jsem ustavičně závislý na pomoci jiných a nezvládnu být soběstačný. Zároveň nemám příliš mnoho lidí, o které bych se mohl v rodině opřít a i kdyby – nechtěl bych je zatěžovat neustálým dojížděním.

Mám přítele, je onkologickým pacientem a sám svých starostí dost. Potřebuje klid na svou léčbu. Proto je pro můj život klíčové, abych se navzdory svému špatnému a zhoršujícímu se zdravotnímu stavu nestal ničí přítěží.

Chci se i já sám zase cítit důstojně a jako člověk.

Výjimečně se mi daří na krátké vzdálenosti pohyb o berlích, ale těchto dní je méně a méně a já již nemívám tolik síly, natož se takto pohybovat víckrát denně. Proto Vás moc prosím – pomozte mi uzpůsobit prostor, ve kterém žiji tak, aby byl bezbariérový a odpovídal mému handicapu i potřebám. Nyní musím vykonávat svou potřebu často mimo prostory toalety, což je pro mě opravdu ponižující.

Možná by mnohé napadlo, že se ze života neraduji, ale navzdory nepřízni osudu mám své milované společníky – kočičku Bobinu a nově i pejska Maxíka. Všechny Vás zdraví a z celého srdce Vám také děkují za pomoc.