Moje kolegyně Anička je neuvěřitelně laskavý a empatický člověk, bohužel její manžel onemocněl a lékaři si s ním již 12 let nevědí rady! Živitelem 4členné rodiny se stala ona. Manželův zdravotní stav se poslední dobou spíše zhoršuje a spoustu léčebných procedur, kterému aspoň trochu ulevují od bolesti, musí platit z rodinného rozpočtu, který přestává stačit.

Možná i vlivem stresu ho zradilo zdraví, které však měl oslabené již od dětství. V roce 2016 prodělal komplikovanou operaci páteře a nejvíce ho trápí bolesti pánve, syndrom lupavé kyčle, od které ulevují obstřiky a RHB.

Nemoc mu již deformovala hrudní koš a trápí ho také bolesti svalů.

30 let trpí chronickým zánětem prostaty, ty však dokázal minimalizovat díky cvičením Ludmily Mojžíšové. S pohybovým omezením úzce souvisí trávicí a imunitní obtíže. Intolerance na většinu sacharidů, celiakie, špatné trávení tuků a pravděpodobně i dráždivý tračník mají za následek jednak bolesti při zažívání, jednak nedostatečnou tělní výživu. Trpí propady draslíku a dalších minerálů, což ohrožuje zejména kardiovaskulární systém. Došlo u něj k předčasné ztrátě zubů a trpí chronickou zadní rýmou. Bohužel mu hrozí i ztráta zraku na pravé oko. To všechno způsobuje i horší psychický stav a tendence k depresím.

Za těmito obtížemi zřejmě může být Marfanův či Loeys-Dietzův syndrom. Na výsledky genetických testů, které by tuto diagnózu potvrdily a Aniččin manžel se snad konečně dočkal správné léčby, se bude ještě 6 měsíců čekat.

V invalidním důchodu je od podzimu 2019 a velice ho to tíží, že nemůže své manželce pomáhat ani s péčí o domácnost. Ze všeho nejvíce si přeje uzdravit a vrátit se do milované práce v tiskárně, která ho živila a naplňovala.

Rozhodla jsem založit tuto sbírku, abych pomohla své kolegyni a její rodině. Anička je člověk, který svůj osud nese neskutečně statečně, ale bohužel vidím, jak jí docházejí síly a jak důležité jsou peníze, za které by se mohly platit finančně náročné rehabilitace, dietní stravování ad. Věřím, že by jejímu muži pomohly ke zlepšení zdravotního stavu a aby svou nemoc snášel s menšími bolestmi, dokud lékaři nenaleznou řešení.

Prosím, Anička si opravdu zaslouží, aby ji lidé za její 12 let dlouhou obětavou péči o manžela odměnili, a nejen slovem, ale i činem. Děkuju ze srdce všem, kteří nezůstanou lhostejní a do sbírky přispějí.