Sociální pracovníci jsou v naší zemi klíčovými lidmi, vnímá to i Hejtmanka Středočeského kraje
Lidé mimo neziskový sektor si často nedokáží představit, že i fungování nadačního fondu a neziskových projektů může být finančně náročné a stresující, i když se svými prostředky nakládá daná organizace maximálně šetrně a dle zákona. Každý partner je ale nedílnou součástí chodu Znesnáze a je klíčový v celém jejím snažení stejně jako sociální pracovníci. Jak to tedy vypadá v praxi?
„I proto ve Znesnáze považujeme za zásadní náš tým sociálních pracovníků, dokáží podat pomocnou ruku komukoliv, kdo se na nás obrátí. Vyslechnou a nasměrují,“ vysvětluje princip fungování náš ředitel Čestmír Horký a dodává: „Každý, kdo se na Znesnáze obrátí, má možnost využít u nás konzultace zcela zdarma, na jakékoliv téma, které ho trápí. Sociální pracovník pak vyhodnotí, jestli spadá do naší nabídky pomoci a dále mu dá základní informace k jeho problému a vybaví ho kontakty na další služby, instituce či pracovníky v daném odvětví, pokud mu u nás nemůžeme přímo pomoci. Jsme sbírková platforma, ale to neznamená, že každou situaci v životě některých lidí zrovna vyřeší sbírka. Jsme schopni lidem dodat kontext, co se crowdfundingu týče, pokud tedy chtějí. Nevyžádané rady neposkytujeme," říká Čestmír s nadsázkou i pokorou a upřímností k veřejnosti. K dárcům i klientům totiž ve Znesnáze přistupujeme zodpovědně a individuálně, proto u nás žádosti o sbírky vyřizují a schvalují sociální pracovníci. Aktuálně jsou to Veronika Hůšťová a Jolana Burešová, které uslyšíte v telefonu, když se na nás obrátíte. Teprve, až když jsou dodány všechny náležitosti, které sbírka potřebuje, je spuštěna.
V roce 2024 je pro Znesnáze velkou pomocí pro zkvalitnění služeb sociální práce pomoc Hejtmanky Středočeského kraje
Ve svém působení se Znesnáze snaží být maximálně soběstačná a nezatěžovat své dárce fundraisingem pro její vlastní potřebu, jelikož si je dobře vědoma, že je dárcovskou platformou pro druhé a většinu svého snažení proto investuje, co se financí i času týče, do individuálního přístupu ke klientům, zajištění chodu sbírek a propagaci těchto příběhů. Prioritou je, aby se co nejvíce zvyšovaly šance na lepší budoucnost všech, co Znesnáze projdou. Proto je potřeba si vážit sociálních pracovníků, dle EUROSTATU je v sociálních službách kolem 105 tisíc pracovníků, kteří se zasluhují o chod sociálního systému a péče v ČR. Bez těchto lidí bychom se prostě neobešli. S radostí se můžeme k tomuto sektoru hlásit díky vlastnímu týmu sociálních pracovníků. V roce 2024 Fond Hejtmanky udělil Znesnáze pomoc na chod sociální práce a patří jí za to opravdová slova díku. Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková si je vědoma toho, že podpora aktivit nevládních neziskových organizací je prostě v této zemi klíčová.
„Díky Fondu hejtmanky se daří podporovat projekty a akce, které by jinak na finanční podporu kraje nedosáhly. Většinou se jedná o různé kulturní či sportovní akce, ale největší radost mám, když jsou mezi podpořenými neziskové organizace, jejichž hlavním cílem je POMÁHAT. A to právě dělá dárcovská platforma Znesnáze, díky které je mnohem snazší uspořádat sbírku těm nejvíce potřebným, kteří zažili osobní neštěstí, postihla je či jejich rodinu nemoc nebo úraz. V loňském roce jsme s kolegy pečlivě vybrali 210 organizací, projektů nebo jednotlivců, mezi které jsme rozdělili 17,8 milionu korun. S rozdělováním peněz z Fondu hejtmanky pokračujeme i letos a jsem moc ráda, že jsme platformu Znesnáze mohli podpořit částkou výši 200 000 Kč, která rozhodně míří na dobrou věc,“ vysvětluje motivaci rozdělovat finance z rozpočtu Fondu Hejtmanky sama Hejtmanka Petra Pecková.
Strach z neznáma přetrvává, ale obavy následně opadnou
„Lidé se často bojí, že je bude někdo kritizovat, nebo že jim není pomoci. Opak je pravdou.“
„Jsme tu pro kohokoliv v těžké životní situaci a pro každého máme pochopení. Zároveň náležitosti, které ke sbírce vyžadujeme předložit, nejsou žádnou složitou byrokratickou překážkou. Naopak, založení sbírky je vlastně to nejjednodušší, co lidé v těžké životní situaci zvládnou udělat. Stačí obvykle doklad totožnosti a následně pár dokumentů, jako třeba lékařská zpráva, nebo čestné prohlášení. Není v tom žádný zakopaný pes. Lidé pak mohou být po celou dobu sbírky s námi v kontaktu, pokud chtějí a stejně tak pak probíhá převod financí a vyúčtování sbírky,“ popisuje proces Čestmír Horký s dovětkem, že konat veřejnou sbírku je složité, a proto tuto roli přebírá za své klienty Znesnáze. Ulehčuje jim tak mnoho náležitostí a pomůže jim projít vybíráním financí hladce a úspěšně od založení sbírky, po její následné konání i vyúčtování a komunikaci s dárci. Je pro nás důležité dávat dárcům zpětnou vazbu, zasílat aktuality, k tomu také klienty motivujeme.
„Je potřeba přebrat za danou sbírku zodpovědnost, proto je tu Znesnáze, aby lidem byrokracie odpadla a zároveň i obavy se pouštět do něčeho složitého, co by například následně neuměli vyúčtovat, nebo by ani nevěděli, jak sbírku propagovat. Často radíme nejen fyzickým osobám, ale jdou si za námi pro radu se sbírkou či nějakou charitativní akcí a procesem platby i neziskovky. Máme za sebou 12 let praxe a za tu dobu jsme již dokázali vymyslet mnoho řešení na problémy, které se tvářily jako bezvýchodné,“ uzavírá vysvětlování Čestmír. Výše zmíněné pocity vnímala z počátku i maminka a pěstounka Ivana Soušková. Ve své péči má dvě děti s Downovým syndromem, a i když nejsou jejími biologickými dětmi, když přijdete k nim domů, nepoznali byste to.
Ivana k Míše a Davidovi přistupuje prostě jako ke svým vlastním dětem, miluje je a dává jim všechnu svou pozornost i bezpečí rodinného zázemí. Přesně proto byla její sbírka na chráněné bydlení pro Míšu s Davidem. Založit sbírku si zprvu nedokázala představit, ale nakonec jí v tom podpořilo její úžasné okolí.
„Já jsem člověk, kterému dělá veliký problém si říkat o pomoc. Ale do sbírky na Znesnáze jsem šla, protože lidi, kteří ji pro mě založili, byli tak nadšení, a tak skvělí, že mě to vlastně strhlo... moje zkušenost je proto skvělá, protože jsem zjistila, že je tu kolem nás spoustu lidí, které zajímají druzí a rádi pomohou.“
