Krásný den, sbírka je určena na nákup nového bezpečnějšího elektrického invalidního vozíku. Mimo jiné výhodou je i lepší ergonomické opěradlo, které lépe drží tělo, což je velké plus hlavně z toho důvodu, že když mi spadne ruka tak jde za ní celé tělo, což u takto řešeného opěradla nehrozí. Další pro mě velkou výhodou je pohon 4×4 s 3× silnějšími motory – musím říct, že tento vozík vyjede opravdu všude (měl jsem ho zapůjčený k testu).

Vozík, který mám teď, jsem kdysi zakoupil a je víc jak 20 let starý, tudíž má své mouchy.

 Několik let jsem váhal, jestli mám zkusit štěstí a založit tuto sbírku kvůli vysoké ceně, až příhoda z Krimmelských vodopádů rozhodla.

 Co se stalo?

 Plán byl letos jasný – obejít všechny tři vodopády! A tak nás čekalo 3,5 km s převýšením 450 metrů …

 To jsem ovšem ještě netušil, že to bude skoro můj poslední výlet a že zažiju nejhorších pět minut svého života…

 Kdo tu cestu zná, může potvrdit, že snad z 95 % je lemována zábradlím a je poměrně široká. Až na jeden asi 50 metrů dlouhý úsek, kde je o hodně prudší stoupání mezi prostředním a horním vodopádem, které jsem bohužel pří plánování přehlédl. V tomto úseku se nám přihodilo, že při couvání, kdy mě museli manželka se synem tlačit, tak vozík najel zadním kolem na kámen, a tím pádem se zvedla přední kola, ztratila „grip“ (přední náhon) a vozík sjel z cesty a jen díky synovi se zastavil na hraně 100 metrů téměř kolmého srázu. Aby toho nebylo málo, tak jak syn vší silou tlačil, abych nespadl, vozík se v cca 30 stupních svahu naklonil a stál jen na dvou kolech. Po chvíli řekl syn manželce, ať donese nějaký kámen, vozík se tak podařilo za pomoci obou posunout kousek od kraje a dát pod kola kámen, a tak znovu a znovu, až zpět na cestu. Musím přiznat, že na 90 % jsem myslel, že spadnu, ale nejvíce jsem se bál, že syn spadne se mnou. Taky měl pořádnou modřinu na stehně, které měl pod vozíkem zapříčené. 

 Komu pomůžete?

 Jmenuji se Jan Anýž, je mi 50 let, od vyučení jsem pracoval u jedné společnosti, až do nemoci.

V roce 2018 mi z úplného zdraví bylo diagnostikováno neurologické onemocnění ALS, které spočívá v postupné ztrátě ovládání veškerého svalstva v těle.

 Od března 2021, kdy jsem zkolaboval a lékaři mě 25 minut oživovali, jsem se po třech týdnech vrátil z nemocnice domů, se sondou na příjem potravy přímo do žaludku a trvale napojený na umělou plicní ventilaci.

Můj současný stav je takový, že nemůžu ovládat veškeré svalstvo.

 Nemohu polykat, neovládám horní ani dolní končetiny, neudržím hlavu, mám ochrnuté hlasivky, a tak nemohu mluvit. Tato kombinace je pro mě nejhorší, být ochrnutý a nemoci mluvit. Je toho mnohem víc, ale pro představu to myslím stačí.

Jak sbírka pomůže?

V léčbě mi nikdo bohužel nemůže pomoci, lék neexistuje a hned tak nebude. Můžete mi ale významně pomoci psychicky, a to právě příspěvkem na invalidní vozík, abych mohl v klidu vyrazit do přírody, hlavně pak do mnou milovaných hor.

Psychická pohoda je pro mě velmi důležitá v mé těžké životní situaci a není vůbec jednoduché si ji udržet.

 Opustit čtyři stěny domova je to to jediné na co se celý rok těším, v zimních měsících vše plánuji, a tak se v dlouhé zimě aspoň zabavím.

 Jediné, co mohu, je ovládat počítač pomocí oční navigace. Oči jsou to jediné, co jsem schopen „zatím“ ovládat, avšak i tuhle mou poslední schopnost rychle ztrácím. 

 Mám dva syny ve věku 17 a 20 let, oba ještě studují. Oba synové jsou mi obrovskou oporou v nelehké životní situaci. Moje manželka musela ukončit pracovní poměr a je mou pečující osobou, protože můj zdravotní stav vyžaduje nepřetržitou 24/7 přítomnost další osoby. 

  Moc rád bych peníze ze sbírky použil na nákup nového bezpečnějšího elektrického invalidního vozíku.

 Náklady na nový vozík jsou bohužel astronomické.

 Mockrát děkuji za všechny vaše příspěvky! 

 S přáním krásného dne Honza