8,5 let strachu, bolesti, ale také naděje a bezmezné lásky. Takový je příběh paní Jaroslavy a jejího 29letého syna Járy. Před 8,5 lety změnila jejich život nehoda, při které upadl do vigilního kómatu. Byla to klukovina, která se podepsala na dvou lidských životech. Kluci přivázali Járu a jeho kamaráda Davida na malou motorku. David náraz do stromu nepřežil.

Jára byl s vážným zraněním mozku převezen do královéhradecké nemocnice, kde mu zachránili život. Po půl roce těžkého boje se vrátil zpátky domů. „Bylo to pro nás velice těžké. Neměla jsem nikoho, kdo by mi s Jarouškem pomohl. Myslela jsem si, že to nezvládnu… ale rozhodla jsem se bojovat,“ vzpomíná maminka.

Od té doby vypadá každý jejich den stejně – cvičení, krmení pomocí hadičky zavedené do žaludku, přebalování, polohování… pořád dokola. Jaroslava vozí syna také na masáže a kraniosakrální terapii, navštěvují logopeda a cvičí zrakovou terapii. Veškeré náklady přitom hradí sama.

24hodinová péče o ležícího syna, který váží 93 kg se na mém zdraví podepsala. Mám velké problémy se zády, trpím revmatickou artritidou, a tak už musíme mít asistentku. Měsíčně nás nutná asistence vyjde na 5 000,- Kč.

Celodenně se starám o syna, a tak nemohu chodit do práce. Bohužel je ale situace pro mě samotnou už neúnosná. Už jednou jste Járu podpořili, aby necítil bolesti a mohl prodělat neurorehabilitace, čímž jste mu moc ulehčili a vždycky vám za to budu vděčná.

Těm rodinám, které se nacházejí v podobné životní zkoušce bych chtěla vzkázat: Nevzdávejte to, věřte a bojujte, určitě se vám to vrátí. Vždyť je štěstí, že vůbec máme tu šanci bojovat!

My se také nikdy nevzdáme a budeme vám – dárcům moc vděční, když nás na této cestě podpoříte. Járova maminka.