Rovný boj pro Báru a jejího chlapečka

Milí dárci,

více než půl roku uplynulo od zahájení sbírky. Velmi ráda a z celého srdce bych Vám poděkovala za Vaší obrovskou podporu, finanční i lidskou. Tolik si jí vážím. 

V době, kdy sbírka vznikla, byl vynesen rozsudek u OS Benešov, kde byl malý Bertík svěřen do péče otce a mě byly upraveny pouze styky. Toho otce, který záhy po narození Bertíka rodinu opustil. Soudkyně vyslovila ohledně péče předběžnou vykonatelnost, ohledně mých styků nikoliv. Neměla jsem žádný právní nástroj, jak otce přimět k tomu, aby mi malého dával. Byla jsem si jistá, že to dobrovolně plnit nebude, což pak on sám, když mu byl malý předán, následně potvrdil.

Po 2,5 letech, kdy maličký nebyl ani jednu noc bez maminky a stále se kojil, byl náhle předán otci. Následujících 2,5 měsíce mu otec zamezoval v kontaktu se mnou, mohli jsme se vidět jen za jeho přísného dozoru, po dětských koutcích v obchodních centrech… Ani na Vánoce ho otec domů nepustil. Jeho péči nahrazovali často  prarodiče z jeho strany, a to i v době, kdy byl malý nemocný nebo kdy byl otec dlouhých 18 dnů na turné v daleké Jižní Koreji.

V půlce ledna se konal dlouho očekávaný soud u Krajského soudu v Praze, kde se projednávalo naše odvolání. Soud stanovil předběžným opatřením mé styky s maličkým a jednání odročil. Maličký je ale stále v péči otce, já platím otci výživné, ač máme nyní malého téměř stejný počet dnů. 

Bertíčka vyzvedávám u otce, musím hradit pohonné hmoty, protože se otec odstěhoval do blízkosti svých rodičů, cca 55 km od našeho bydliště. 

Bertíček se ale koncem ledna konečně dostal do svého domova, kde dva a půl roku žil. Nyní po 2-3 dnech pendluje mezi mnou a otcem a často mezi mnou a matkou otce, která jeho péči stále supluje. Pro Bertíka je to celé velmi náročné… V  necelých třech letech nechápe, proč musí stále odjíždět. 

Otec a jeho rodina na mne podali za posledních půl roku několik dalších trestních oznámení a žalobu na ochranu osobnosti, kde po mne otec požaduje 1 milion korun za informace, které jsem v pro mě nejhorších chvílích zveřejnila na sociálních sítích. Právníci otce poslali i mnoha dalším lidem, kteří nám pomáhají a kteří se postavili za šťastný život Bertíka předžalobní výzvy s tím, že se také dožaduje omluvy či finanční satisfakce. Těžkostmi si díky nim prošla a stále prochází i nadace Znesnáze 21, která nám umožnila tuto sbírku. 

Bez jejich a především Vaší pomoci bych sebe, ale především Bertíka, právní cestou bránit nemohla. My se ale nevzdáváme.

Jak jsem již uvedla, soudní spor o úpravu péče o nezletilého je velmi finančně náročný. Jedná se o komplikovaný případ, kdy na základě exekuce dítěte a dle našeho názoru nesprávného vyslovění předběžné vykonatelnosti výroku o svěření Bertíka do péče otce bylo nezbytné podat řadu dalších písemných podání a návrhů. Odvolání na rozhodnutí soudu, kterým byla exekuce dvouapůletého dítěte nařízena, bylo krajským soudem zamítnuto. Zbývá mi tedy jediná možnost: obrátit se na Ústavní soud a případně i na Evropský soud pro lidská práva. Nechci, aby se podobná situace, kdy je dítě odvlečeno za přítomnosti policie a soudního exekutora děla i dalším dětem, pokud jde záležitost vyřešit citlivě. Bohužel mám před sebou i další řízení, žalobu o ochranu osobnosti, přestupková řízení, stále nebylo dokončeno trestní řízení v naší věci. Mým cílem je zajistit co nejlepší podmínky pro Bertíčka, aby mohl zažívat klidné a spokojené dětství. Jsme však přesvědčena, že dosažení takového rozhodnutí pomůže i dalším dětem a maminkám, které ve snaze chránit své děti musí čelit i současnému systému, který právům dětí nakloněn není. Bez kvalitní právní pomoci, která je bohužel finančně náročná, však tohoto cíle dosáhnout nemohu.

Děkuji vám všem ještě jednou za vaší velikou podporu. Nesmírně si jí vážím. V současné chvíli je tato sbírka vyčerpána. Pokud budu moci uhradit s vaší pomocí další právní služby, moc nám to pomůže.

Věřím, že vše nakonec dopadne tak, jak má a malý Bertík bude spokojený a šťastný.

Barbora

Krásný dobrý den všem dárcům a lidem se srdcem na pravém místě,

Bára souhlasila s uveřejněním svého příběhu jako precedence, aby dala najevo dalším maminkám, že v tom nejsou samy. Jít takto s kůží na trh nebylo vůbec jednoduché, ale pro syna jí to za to stojí.

Příběh je svým způsobem kontroverzní a Bára je z výsledků dosavadního snažení nejen v šoku, ale i bez dalších prostředků, aby obratem mohla platit právníky a s jejich pomocí psát odvolání, bojovat o svého synka, protože rozhodnutí soudu prostě za nás není v pořádku. Prostě není. MY – její blízcí, přátelé i širší veřejnost celý případ sledujeme už rok, a proto je přirozené, že se ji v tuto chvíli snažíme podržet vyhlášením sbírky. Vybídnuli jsme veřejnost k podpoření Báry spolu s námi dle svých možností ­– dobrovolně libovolnou částkou… do-bro-vol-ně! Osobně nejen Bára, ale i my jsme již také vyčerpali větší finanční možnosti podpory, a tak jsme požádali znesnáze21 i veřejnost o pomoc. Všem, kdo se této vlny pomoci účastní nesmírně z celého srdce děkujeme.

S tím se samozřejmě pojí bohužel i to, že se určití jedinci snaží danou věc zlehčovat a my čelíme nařknutím i řadě urážkám z různých stran. Chápeme, že některým překrouceným tvrzením je také snadné uvěřit.

Na základě toho chceme proto pár věcí uvést na pravou míru, aby vše bylo transparentní a naši podporovatelé nenabyli dojmu, že před nimi má Bára co skrývat, nebo že něco skrývá úmyslně.

Nejvíce rezonuje tvrzení Báry, že již nemá co prodat, při tom je v katastru nemovitostí vedena jako majitelka několika parcel. Tak se na majetek Báry podívejme.

1.         Dřevěná chaloupka na Merklově v původním stavu postavená v roce 1876, prarodiče jí koupili, v roce 1947, to byla maminka Báry ještě na houbách... Žádná zásadní rekonstrukce se zde nekonala, dokládáme fotografie.

2.         Rodinný domek ve Čtyřkolech. Pořízený v roce 2003. Báře bylo 15…

Jak k „majetkům“ přišla? Pohřbila tatínka. A její 3 sourozenci a maminka se v dědickém řízení vzdali podílu ve prospěch Báry. Ta se zavázala, že maminku v rodinném domečku doopatruje a chatička v Jizerkách bude nadále sloužit celé rodině. Jak tomu odjakživa bylo.

Další údajnou nesrovnalostí je fakt, že je Bára jednatelkou prosperující firmy Arpeggio. To je pravda. Je pouze jednatelkou, avšak NE MAJITELKOU. Jednatelskou židli, práci a zodpovědnost s touto rolí spojenou má bez honoráře. Proč? Protože si na oplátku může půjčit harfu na koncert nebo auto… Někteří lidé také o tomto zapůjčeném automobilu tvrdí, že je jejím majetkem, i to je ale mylná a poplašná zpráva.

Za poslední rok si Bára vzala 4 úvěry, aby mohla platit právníky. To také doložila... A řádně je splácí. Výlohy na další soudní řízení a právníky budou pravděpodobně přesahovat dokonce i výši této sbírky.

Opravdu je sbírka neopodstatněná?

Nezapomínejme, že tam někde uprostřed je chlapeček, kterému „v jeho zájmu“ soud bere ze dne na den mámu a jeho dosavadní domov… mimochodem přesně ten, jehož majitelkou je Bára…

Přátelé Báry a jejího chlapečka