31letá Petra má od narození dětskou mozkovou obrnu – spastická kvadruparéza, kdy jsou postiženy všechny končetiny. Zdraví navíc ovlivňuje epilepsie a silná skolióza páteře. Petra prodělala už řadu operací. Její stav jí umožňuje pouze ležet, sedí jen s oporou. Situaci jí usnadní bezbariérové bydlení.

„Celý život se mně stará moje maminka, kterou miluji. Několikrát za den mě přenáší na vozík a postel a zajišťuje moje veškeré potřeby. Není to pro ni jednoduché, vážím 48 kg a měřím 155 cm a při každé činnosti trpím bolestmi všech kloubů a svalovými křečemi,“ začíná svůj příběh Petra.

Společně s maminkou žije v rodinném domku, který postupně bezbariérově přizpůsobují. Momentálně je potřeba dovybavit místnosti stropním zvedacím systémem. Jedná se o systém kolejnic, zvedacích jednotek a speciálních pacientských závěsů, pomocí kterých lze zvednout a v dosahu kolejnic kamkoli dopravit téměř jakkoli postiženou osobu a tam jí asistovat při úkonech.

Dalším zařízením, které rodina nutně potřebuje je nový výtah v domě, aby se Petra mohla dostat z garáže do horních pater. Stávající výtah je z roku 2002 a bohužel již nejde opravit.

Na obě zařízení potřebujeme zaplatit 10% spoluúčast při podání žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku a na výtah doplatit cenu výtahu, která převyšuje nejvyšší možný příspěvek na zvláštní pomůcku.

S žádostí o pomoc se obrací na dárce. Každá koruna, kterou Petře přispějete, znamená snadnější a bezpečnější manipulaci a také velkou pomoc mamince, pro kterou je manipulace s Petrou fyzicky velmi náročná.

Pro Petru napsal Básník a Písničkář Pavel Volodkovič

Mé jméno je Petra přece,

nemohu jít sama k řece,

neslouží mi končetiny,

ráda mám však kopretiny.

Třicet jedna roků žiji,

potíže své těžko skryji,

obrna mi mnoho vzala,

já však doufat nepřestala.

S pomocí též sedím chvíli,

vždy s oporou dobré víly,

v mozku mám ta epicentra,

jenž mi ničí zdravá centra.

Ta má páteř uhýbá mi,

je mi líto také mámy,

díky všem za starostlivost,

říkám: "Petro, sakra už dost"

Bylo mnoho operací,

nešvary se rády vrací,

mamka se mnou cvičí stále,

drží dlaň mou neustále.

Moje vlasy umývá mi,

čisté prádlo také dá mi,

hygienu nezanedbá,

studu jak já, prostě nedbá.

Po jídle mi utře pusu,

bradu a též kousek nosu,

nepustí mě v žádné chvíli,

dodá vždy to moře síly.

Moje srdce to vše cítí,

mamka jak to Slunce svítí,

láskou ráda plýtvá pro mě,

je nejhezčí obraz v domě.

Moje snění doprovází,

před svítáním tiše vchází,

je můj strážný andělíček,

jasné světlo do mých svíček.