“Jmenuji se Pavel. Během dospívání jsem si přivodil úraz páteře, který mě upoutal na invalidní vozík. Celý život jsem si přál navštívit moře a vykoupat se v něm. Se svým přáním jsem se svěřil sociální pracovnici v domově pro osoby se zdravotním postižením, ve kterém nyní bydlím,”

vysvětluje začátek celého plánu Pavel. Říká se, že jediný nesplnitelný sen je ten, který neexistuje, a tak se pustil do práce.

A rozhodně nic nenechal náhodě! Plánovat všechny detaily začal na podzim, protože výprava k moři na vozíku ze sociálního zařízení není úplná brnkačka. Tím spíš, když nechce jet člověk sám: “Bylo by mi líto, kdybych z našeho domova cestoval k moři sám. A tak jsem začal společně se sociálními pracovníky zjišťovat, kdo by chtěl vidět a okusit moře stejně, jako já. A nakonec to vypadá na pořádnou výpravu s Kájou, Mílou, Pepou, Zdenou a Zdendou. Jediná překážka jsou peníze, které se snažíme sehnat,” vysvětluje natěšený Pavel.  

“Zvládl jsem zařídit úplně všechno, od dobrovolníků až po ubytování v hotelu. Přál bych si, abychom mohli jet z party všichni!”

Zatímco zdravý člověk před odjezdem k moři řeší, jestli nezapomněl přibalit nabíječku a žabky, lidé s postižením potřebují mít na svém seznamu zvedáky, madla, a další bezbariérové pomůcky. A to všechno něco stojí.

Stejně jako ubytování, pojištění, stravování, letenky, asistence na letišti, pronájem autobusu, překlad zdravotní dokumentace do anglického jazyka, ale i ošacení pro sociálně slabší účastníky zájezdu, kteří zkrátka nikdy tak daleko nebyli a mají svých pár věcí denní potřeby v domově: “Během ledna se objevila nabídka na hotel v Turecku. Splňoval podmínky, které jsme si určili pro cestu, včetně krátké vzdálenosti od letiště. Sehnali jsme dobrovolníky z řad pečujících i záchranářů, kteří jsou pro naši cestu nutností, jelikož nikdy nevíme, jak nás naše zdraví překvapí v cizím prostředí. Pro některé z nás to bude poprvé a naposledy, kdy takovou velkou výpravu uskutečníme, jelikož se náš zdravotní stav mění ze dne na den,” svěřuje se Pavel, kterému odhodlání kouká z očí. Zájezd už zarezervoval, dokonce i pronájem autobusu, klobouk dolů už jen před takovou organizací.

K úspěšnému dotažení mu chybí jen dostatečný balík peněz, podle jehož velikosti se rozhodne, kdo z party Karla, Míly, Pepy, Zdeny a Zdeny nakonec bude muset zase vybalit kufr. A nebo ne? :)

Pojďme si “předplatit” říjnovou dávku online radosti!

Výlet k moři je naplánovaný na říjen. A těšení na Ježíška je proti tomu v domově slaboučký meduňkový odvárek. Tady už to jede ve velkém.

Pavel spustil i facebookové stránky, na které zve všechny fanoušky jejich výpravy a doufá, že jeho nadšení budou sdílet i další lidé, kteří ke splnění jeho životního snu prostřednictvím sbírky na Znesnáze přispějí. Jako představte si Karla, Mílu, Pepu, Zdenu a Zdendu, jak už od ledna plánují, co všechno poprvé a pravděpodobně naposled u toho širého, slaného, kouzelného a nezapomenutelného moře společně zažijí!

Do toho jim peníze přece vidle nehodí! Berme naše příspěvky jako předplatné za skvělý obsah jejich facebooku, který nás bude v říjnu dopovat dobrou náladou a pocitem, že my Češi prostě umíme přinášet štěstí tam, kde ho sudičky zapomněly vložit do kolíbky…