Před čtyřmi lety jsem mezi troskami domů zničených tornádem v obci Hrušky potkala muže, který se s malinkou holčičkou v náruči díval na jejich zničený dům. Neváhala jsem a nabídla mu pomoc s odklízením sutin a on pravil: „Žijeme, mladá paní, a to je to nejcennější. Jsou tady lidé, kterým tornádo vzalo celý dům, ti teď potřebují více pomocné ruce!“ Stála jsem jak opařená. Ještě chvíli jsme si povídali a vyšlo najevo, že mimo zničeného domu mu tornádo poničilo jeho živobytí, lásku a vášeň – vinný sklep a vinohrady. Ale i přes obrovské ztráty je šťastný! Šťastný, že drží v rukou svou maličkou dceru a jeho rodina je v pořádku.

 Štěpán a jeho holky nikdy o pomoc neprosili a den co den makali na opravě jejich domova a vinařství.

 Jelikož jsem v oblasti téměř 3 roky pomáhala, stali se z nás přátelé. Věděla jsem, že kdykoliv budu potřebovat mohu se na něj a Jarmilku obrátit a udělají maximum, aby mi pomohli při organizování akcí pro děti z postižené oblasti či darovali víno pro dospělé účastníky. 

V životě člověk pozná spoustu lidí, ale jsou tací, co Vám v srdci zakotví hlouběji a vy děkujete, že jste dostali možnost je potkat!

 Po více jak dvou letech dokázal Štěpán se svou rodinou opět postavit Vinařství Doležal na nohy a těšil se, že konečně začne žít bez strachu a nekonečné únavy. Vinařství pro něj nebyla jen práce a koníček, ale také celoživotní láska, kterou toužil předat své dceři. 

Kvůli obrovským ztrátám byl nucen přistoupit na hypotéku. Úvěr, kterým pokryl obnovu vinařství dosahuje částky přes 3,5 milionu. Štěpán bojoval o svůj domov a živobytí a letošní rok pro něj měl být klíčovým k pokrytí dlužných částek zvýšením prodeje vína.

 Osud však připravil Štěpánovi a jeho holkám další zkoušku. Zkoušku, z které není cesty zpět, zkoušku, která jim změnila jejich život...v únoru 2025 byla Štěpánovi diagnostikována rakovina, která nedala nikomu šanci, aby mohl tomuto jedinečnému muži pomoci.

 Před Velikonocemi Štěpán zemřel.

 Holky se dostaly během okamžiku do „temnoty“, kterou bez pomoci jen těžko zvládnou. Jarmilka chce vinařství zachovat, jelikož si práce svého partnera nesmírně váží a ví, že bylo jeho snem předat jej jejich dceři. Pomoc nikdy nežádala a aktuálně ji s vinařstvím pomáhá pouze Štěpánova rodina, díky které je schopna celou situaci nějak ustát. 

 Výtěžek ze sbírky pomůže holkám překonat toto kritické období. Věřím, že když všichni dáme málo, bude z toho moc... a to moc, může zachránit odkaz Štěpána nejen pro malou Jarmilku, ale také pro nás, lidi, kterým dělal svým úsměvem den krásnější. Lidi, kterým pomohl či si jen zamilovali jeho víno!

 Nejsme velký stát, ale z vlastní zkušenosti vím, že lidé v naší zemi mají to nejcennější - srdce na pravém místě a bolest jiných nám není lhostejnou.

Děkuji vám za každou jednu korunu, kterou pomůžete malé holčičce a její mámě budovat dál to, co její táta tolik miloval.