Zkřehlé prsty, dlouhé hodiny bez vody a elektřiny, tančící plamínek po zdi snažící se vnést světlo do každého koutu domu…

Možná si někdo řekne, že existuje již mnoho sbírek pro Ukrajinu a vlastně se nás to vůbec netýká. Člověk jen těžce dokáže pochopit situaci, kterou si sám neprožil, neviděl ji vlastníma očima.

Ukažte mi prosím, že se najde pár dobrých lidí, kteří dokážou darovat to nejcennější ze svého nitra, a to kousek svého srdce. Na začátek jsem si vybrala dvě rodiny, kterým chci pomoci. V případě, že by byla sbírka úspěšná, generátory budou zasílány skrze Oblastní charitu Hodonín.

Například jedna z rodin bydlí ve městě Mykolajiv. Situace je pro nás jen těžko představitelná. Elektřina je jím dodávána stylem 4 hodiny bez a 2 hodiny ano. V domě mají pouhých 8 °C, svíčky jsou každodenní záležitostí. Pokud nejde elektřina, neteče také teplá voda a mnoho domácností

je sužováno zimou. Ze zoufalství chtěli jít do výsadeb na dřevo, ale i to je velmi nebezpečné, protože se tam mohou ukrývat nevybuchlé granáty. Mykolajiv je taktéž od března bez pitné vody a aby toho nebylo málo, ruské jednotky vyhodili vodovodní potrubí do vzduchu. Pitná voda se tedy dováží a lidé na ni stojí dlouhé fronty.

Jak sbírka pomůže?

Generátory by aspoň trochu ulehčili břímě, se kterýmmusí tisíce rodin denně bojovat. Sehnat si generátor je pro ukrajinské rodiny téměř nedosažitelnou záležitostí. Jedním z důvodů je jejich nedostatek a důvodem druhým je skutečnost, že se jejich hodnota vyšplhala do nebeských výšin.

Video pořídila paní Natalia. Její dlouholetý domov, na které má krásné vzpomínky zůstal pouhou ruinou. S rodinou byla nucena přestěhovat se na starou chatku po babičce, kde však věčně nejde elektřina, z kohoutků teče znečistěná voda a mráz jim čím dál více ukazuje svou krutou tvář.

Není to však jen příběh paní Natálie, ale dalších stovek zoufalých rodin. Jedno však mají společné. Bezmeznou touhu po troše tepla, pochopení…

Pojďme tyto lidi společně podpořit!

Děkuji.