Jsem mamka postiženého, 17letého Lukyho, kterému doma říkáme Titi, protože ho tak od narození oslovoval mladší bráška, když neuměl vyslovit Luky a ono mu to zůstalo.

Náš Titi je vlastně malé miminko ve velkém – skoro dospělém těle. Narodil se moc brzy a tím začala naše cesta plná nepředstavitelného dobrodružství. Je náš a my ho takto milujeme.

Některé situace jsou pro nás ale bez automobilu nepředstavitelné  – jako například návštěvy lékařů, cesty na rehabilitace, ale i zcela běžné situace, protože Lukáš je na vozíčku.

Výtěžek sbírky půjde na doplatek automobilu, který je v naší situaci nezbytný.

S Lukym jezdím převážně já a jako „řidička“ potřebuji automat. Přiznávám, že s tou pákou to moc neumím. Našetřeno máme, počítáme i s odkupem starého auta, které nám už více bere, než dává, jen nové auto, které jsme navíc již museli objednat je malinko dražší, než jsme předpokládali a nerada bych, abychom si museli půjčovat.

Budeme Vám moc vděční za pomoc.