Šestiletý Matěj se narodil s vrozeným postižením nohou. Pes equinoaris je nejčastější vrozená strukturální vada nohy, při které je končetina stočená dovnitř a dolů.

V případě Matěje diagnóza zapříčinila, že se narodil s vykloubenými kyčlemi i koleny a hned v prvních hodinách života dostal své první sádry.

Každý týden ho čekala jedna noc v nemocnici a výměna sádry.

Dalších šest týdnů v nemocnici následovalo kvůli trakci už v půl roce života. O dva měsíce později následovala operace kyčle. “Po sundání sádry Matějovi pan doktor neodbornou manipulací zlomil nohu, a tak musela putovat zpět do sádry. Po vyléčení zlomeniny jsme začali jezdit na rehabilitace,” vzpomíná maminka, která zůstala po smrti manžela před rokem a půl na všechny starosti sama. V Lázních Bělohrad žijí ještě spolu s Matějovou o 9 let starší sestrou Aničkou.  

“Ve třech letech syn postupně podstoupil operaci obou kolen a před rokem operaci druhé kyčle. Ta se pořád zdála být ok, ale bohužel. V březnu 20026 jsme museli nastoupit do nemocnice, kde dostal Illizarův aparát neboli zevní fixátor. V nemocnici jsme byli 55 dni, kdy mu každý den pan profesor Šponer utahoval šroubky, aby se noha narovnala,” ohlíží se maminka, která se prý naučila čistit vstupy dokonce tak, že následně učila i sloužící praktikantky.

Po sundání aparátu Matěj dostal sádru a tu má do dnešního dne. “Není všem dnům konec a těším se, jak budu chodit a hrát fotbal, to je můj velký sen.” 

Jak sbírka pomůže?

V současné době se už Matějovi vyrábí AFO dlahy, které mu budou nonstop připomínat, jak má mít nožička správné postavení: “Když se bude učit chodit, tak si je bude moci sundat. Do budoucna ho čeká ještě stejný postup na druhé noze. Peníze bychom použili na nákup pomůcek, na rehabilitaci a na to, aby manipulace s Matýskem byla o trochu snadnější,” uzavírá maminka s vděčností ke každému, kdo její rodině v obtížném období podá pomocnou ruku.