Jmenuji se Markéta a žiji s neurologickým onemocněním Charcot-Marie-Tooth disease, které postupně oslabuje svaly a nervy v těle a ztěžuje pohyb.

 Před několika lety mi díky pomoci dobrých lidí podařilo získat elektropohon k invalidnímu vozíku. Díky němu jsem znovu získala kus svobody – možnost vyjet ven, pohybovat se po městě a nebýt odkázaná jen na pomoc druhých. Byla to pro mě obrovská změna.

Moje nemoc je ale bohužel postupující. Dříve jsem ještě dokázala střídat vozík s chůzí o berlích, dnes už většinu času trávím na vozíku a musím šetřit i ruce, protože nemoc postupně zasahuje celé tělo.

 Elektropohon mi velmi pomohl a umožnil mi znovu vyjet ven alespoň v rámci města a občas i na klidnou silnici mimo město nebo na cyklostezku. Abych se ale mohla dostat i tam, kde je mi nejlépe – do přírody, na lesní cesty, louky nebo k vodě – potřebovala bych terénní kola s širšími pneumatikami. Ta nejen umožňují jízdu po nezpevněných cestách, ale také lépe tlumí otřesy do svalů, páteře a rukou, které při jízdě na nerovném povrchu velmi trpí. Zároveň výrazně zlepšují jízdu na mokré trávě nebo hlíně a pomáhají vyhnout se zapadnutí kol.

 U neurologických onemocnění má navíc velký význam pobyt na denním světle a kontakt s venkovním prostředím. Právě proto je pro mě možnost být venku v přírodě nejen radostí, ale i důležitou součástí toho, jak se snažím o své zdraví pečovat.

Jak sbírka pomůže?

Nechci, aby mě nemoc zavřela doma a připravila o to, co mám nejraději – o přírodu, klid mezi stromy a obyčejné chvíle venku. Tato sbírka by mi pomohla pořídit terénní kola pro můj vozík, aby mě mohl dovézt nejen po městských chodnících, ale i na místa, kde se cítím opravdu dobře – do lesa, na louku nebo k vodě.

Děkuji každému, kdo mi pomůže zůstat venku mezi stromy. Protože někdy stačí opravdu málo – slyšet zpěv ptáků, cítit vůni lesa a vědět, že se tam člověk může znovu vrátit.