„Mám roztroušenou sklerózu.“ Když mi kamarádka Lenka oznamovala, že je vážně nemocná, byla to pro mě velká rána. Vždycky mě inspirovala svým zápalem pomáhat a měnit věci k lepšímu. Pojďme jí ukázat, že jsou mezi námi lidé, kteří chtějí pomoci zase jí. Přidáte se?

V poslední době se nemoc výrazně projevuje – Lenka se špatně pohybuje, zhoršila se jí jemná motorika a zrak, trpí obrovskou únavou avýpadky řeči, má problémy s orientací a pamětí. Kvůli silným bolestem užívá opiáty. Lenka má dlouhodobý vztah a má se tak o koho opřít, jenže s nemocí narůstají náklady na léčbu i každodenní potřeby.

Invalidní důchod, který Lenka od státu pobírá, je bohužel nepokryje. V nejbližší době potřebuje zajistit bezbariérové bydlení, rehabilitační pomůcky ale hlavně pravidelné fyzioterapie a léky. S pomocí sociální pracovnice teď bude žádat o příspěvek na péči, mobilitu a ZTP a bude hledat možnost zajištění pečovatelské služby.

Lence by ale pomohlo, kdyby měla peníze na nákup věcí,které akutně potřebuje a nemusela čekat na pomoc od státu, která nemusí dorazit nebo dorazí až za pár měsíců. Navíc se musí kvůli neúnosnému zvýšení nájmu hledat nové bydlení. Říká se, že je lepší vyhořet než se stěhovat, tak si představte stěhování v nemocném těle Lenky.

Síla a naděje pro stejně nemocné

S Lenkou jsem se poznala na vzdělávacím kurzu pro mladé aktivisty. Pomáhala jako dobrovolnice v nemocnicích, bojovala za lidská práva apracovala jako psycho-sociální pracovnice v sociálním podniku nebo jako lektorka environmentálně laděných kroužků pro děti.

V současné době, když to stav dovolí, učí Lenka čchi kung stejně nemocné. Dodává pacientům a pacientkám sílu a naději, učí je i relaxační techniky. Když nemá fyzické síly, dodává naději alespoň přes mail a sociální sítě. Založila si vlastní blog, kam píše o své nemoci a životě s ní.

Díky všem, Pavla