Jmenuji se Martina a jsem maminka samoživitelka dvou dětí. Bydlíme s dětmi ve 2+1 v Hřivčicích na bývalém statku, kde je 5 bytových jednotek. Bydlíme tu již 8 let. Bohužel ale v březnu tohoto roku se k nám přistěhovali noví sousedé, se kterými začaly obrovské potíže. A tak se z našeho poklidného žití stala spíše noční můra. Ze strany sousedů dochází neustále ke slovnímu napadání směrem ke mně i k dětem i k našim psům – máme již o tom záznam policie, a i svědky tohoto napadání.

Soužití je pro nás již v tuto chvíli ale neúnosné. Jsme neustále zavření doma, abychom předešli dalším útokům.

Syn s Aspergerovým syndromem

Mladší Péťa, kterému je 13 let, trpí autismem – Aspergerovým syndromem. Nicméně navzdory tomu má rád air soft a všechno kolem technologií. Chodí do základní školy, kde má asistenta, a doma máme i asistenčního pejska Ridera. Jeho o dva roky starší sestra miluje malování a výtvarné umění, a tak si vybrala střední školu uměleckého zaměření, obor sklářství, kam v září nastupuje. Já sama na plný úvazek pracuji jako tiskařka. V naší domácnosti s námi ještě bydlí náš mops Mája.

Situace je horší a horší už jen s ohledem na Péťův handicap. Se sousedy nám často hrozí střet a osobní kontakt, jelikož s nimi máme společný dvůr, na který ve volném čase sice už ani nechodíme. Je to ale zároveň i naše příchodová a odchodová cesta. Musíme tedy dvůr pokaždé přejít při příchodu a odchodu z domu a snažíme se u toho souseda nepotkat.

Sousedé si zprvu zasedli na asistenčního psa Riedra, ale při posledních incidentech, po kterých jsem byla nucena jít na Policii ČR, následně svou agresi zacílili na naší neškodnou fenku Máju, která je malého vzrůstu, když do ní opakovaně kopli. Svědky těchto několika incidentů byla například dcery kamarádka, nebo moje kolegyně. Mám obrovský strach, kam tohle všechno může ještě zajít. Nadávkám a vulgárním gestům a další šikaně jsem pak čelila ještě několikrát. Vím, že již musím tuto situaci neprodleně řešit.

Je to pro mě i děti stres a v tom se dlouhodobě nedá žít.

Majitel domu se nám snaží vyjít vstříc, jelikož nejsme jediní, kdo sousedy považuje za nezdvořilé a problémové, ale museli bychom počkat až jim skončí nájemní smlouva, a tak dlouho my již čekat nemůžeme. Děti to velmi špatně psychicky ovlivňuje a já pociťuji strach každý den také. Musíme se přestěhovat.

Jakožto samoživitelka při aktuální situaci si nemohu dovolit takto rychle našetřit na kauci a první nájem. A tak Vás moc prosím o podporu v této nenadálé a nelehké situaci. Budu Vám opravdu moc vděčná za každou pomoc, která se nám dostane. Od srdce si jí vážíme.