Naše malá bojovnice Emmička se narodila v 6. měsíci těhotenství a vážila necelý 1 kg. Tenkrát mi lékaři řekli, že moje dcera nejspíše nebude žít déle než 24 hodin. Pamatuji si, jak jsem ji viděla poprvé a byla strašně maličká a koukala z ní samá hadička. Pokaždé, když jsem jí držela v náručí, tak jsem se s ní loučila. Nakonec tady naše princezna ale zůstala s námi – krásná, čilá, usměvavá a chytrá. Samozřejmě to nebylo bez boje a stále to není bez boje.

Emmi trpí kombinovaným postižením, ochrnutím pravé strany těla, oslabením svalů a těžkou vývojovou poruchou mikrocefalií, která se projevuje předčasným ukončením růstu mozku a obvykle i celé hlavy.

Emmička má také poškozené třičtvrtě mozečku v mozku. Neovládá tak moc motoriku. Nyní jsou jí tři roky a teprve rok a půl chodí.

Jezdíme na rehabilitace na Vojtovou metodou a také dojíždíme na různé vyšetření a kontroly. Vše máme okolo 30 km od bydliště, takže se nám dojíždění nevyhne nikdy.

Emmi má tak moc oslabenou imunitu, že nesmí mít žádné očkování, a proto je pro ni doprava MHD nevhodná a potřebujeme auto.

Kromě Emmičky mám ještě další dvě dcery, školou a školkou povinné a je poměrně komplikované zkombinovat Emmi dojíždění na rehabilitace s dopravováním a vyzvedáváním ve škole a školce jejích sestřiček. Vlastními prostředky si bohužel auto koupit nemohu, a proto Vás touto cestou žádám o pomoc, aby měla Emička pohodlnější a příjemnější dojíždění k doktorům.