SUPERDÁVKA: Co všechno mění důležitá sociální reforma?

Superdávka má od roku 2025 postupně nahradit čtyři dosavadní dávky – příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Tím má zjednodušit celou administrativu a urychlit pomoc lidem v nouzi. Superdávka je nový nástroj sociální pomoci, který má zjednodušit cestu k podpoře těm, kteří ji opravdu potřebují. V tomto článku se podíváme, co všechno mění a jak ji získat.

Jedna dávka – jedno vyřízení

Dosavadní čtyři dávky budou sloučeny do jedné tzv. superdávky. Tato změna, která představuje největší úpravu systému sociálních dávek za posledních 30 let, byla letos schválena a její zavádění proběhne postupně.

1. října 2025: Účinnost zákona o superdávce. Od tohoto data mohou o dávku žádat noví žadatelé.

1. dubna 2026: Stávající příjemci dosavadních dávek budou převedeni do nového systému a začnou pobírat superdávku.

Jak, kde a kdo bude moci o superdávku žádat?

Cílem sloučení dosavadních sociálních dávek, o které se dnes žádá samostatně, je zjednodušení celého systému a zkrácení vyčerpávajícího papírování, které doteď znamenalo nutnost vyplňovat různé formuláře a chodit opakovaně na úřad práce.

Superdávka přinese jednu společnou žádost místo čtyř, což je vítaná změna pro mnohé. Žádost se bude posuzovat jako celek, což znamená méně administrativy a rychlejší rozhodnutí.

Kdo může žádat?

Na superdávku bude mít nárok ten, kdo splní určité podmínky – zejména nízký příjem a sociální potřebnost. Obecně půjde o domácnosti, jejichž příjem nepřesahuje 1,43 násobek životního minima.

Novinkou bude také pracovní bonus nebo aktivní snaha o zajištění příjmu – tedy například registrace na úřadu práce nebo pracovní aktivita.

Kde a jak se bude o superdávku žádat?

Možnosti podání žádosti budou tři:

1. Online přes Klientskou zónu Jenda – ideální varianta pro ty, kdo mají přístup k internetu a digitální identitě (např. bankovní identita).
2. Osobně na Úřadu práce ČR – zaměstnanci úřadu pomohou s vyplněním žádosti na místě.
3. Na pobočkách České pošty – i zde bude možné získat podporu při vyplňování žádosti.

Tímto způsobem se stát snaží zpřístupnit pomoc opravdu všem – i těm, kdo nemají počítač nebo se v online světě neorientují.

Co bude úřad práce zkoumat?

Na rozdíl od současného systému, kde se posuzoval hlavně příjem, bude u superdávky hrát roli také majetková situace:

• Nemovitosti – povolená je jedna nemovitost k bydlení a případně jedna navíc (např. chata), která ale musí být do tří let prodána.
• Auta – domácnost může vlastnit jedno auto na osobu.
• Úspory – například čtyřčlenná domácnost může mít maximálně 350 000 Kč na účtu, více už nárok na dávku ovlivní. Zde se nebudou započítávat úspory ve státem podporovaných produktech, jako je stavební spoření nebo doplňkové penzijní spoření. To znamená, že tyto prostředky neovlivní výši uznatelných úspor a nebudou překážkou pro získání dávky.

Co zůstává beze změny?

Důležité je vědět, že mimořádná okamžitá pomoc zůstává zachována jako samostatná, nenároková dávka, která se bude dál vyřizovat zvlášť. Ta může pomoci v akutních krizových situacích – třeba když vyhoříte, přijdete o domov nebo vám hrozí odpojení elektřiny.

Být samoživitelem je každodenní výzva

Být samoživitelem znamená nést na bedrech veškerou zodpovědnost za chod domácnosti, výchovu dětí i zajištění příjmu. Už samo o sobě je to náročné. Když se ale k této situaci přidají nepředvídatelné výdaje, zvyšující se životní náklady nebo třeba ztráta bydlení, může se člověk velmi rychle ocitnout v bludném kruhu. Co zaplatit dřív? Nájem, školku, energie, nebo jídlo?

Zvlášť náročné to bývá pro rodiče s malými dětmi nebo pro rodiny, kde se vyskytuje zdravotní znevýhodnění. Výdaje rostou, ale příjmy často nestačí ani na pokrytí základních životních potřeb. Mnozí tak žijí doslova z měsíce na měsíc.

V momentě, kdy už není z čeho brát, je důležité vědět, kam se obrátit o pomoc. V České republice nabízí podporu nejen úřad práce, ale i neziskové organizace, které poskytují poradenství a pomoc rodinám v nouzi. Pokud nestačí váš příjem na základní potřeby, prvním krokem by měla být návštěva úřadu práce. Tam lze aktuálně žádat o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení i dávky v hmotné nouzi – doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí, případně také mimořádnou okamžitou pomoc (tzv. MOP), například v případě ztráty bydlení nebo náhlé životní situace, jako je živelná pohroma či vysoký nedoplatek za energie.

Díky superdávce by se pomoc měla dostat účinněji i k ohroženým skupinám – jako jsou právě samoživitelé, kteří se potýkají s nerovností příjmů, vyššími náklady a nižší možností pracovat na plný úvazek.

Osobní zpověď: Když se život samoživitele zhroutí

Nejtěžší na tom nebyla samotná ztráta práce, ale především ten neodbytný pocit selhání. Měla jsem pocit, že jsem zklamala nejen sebe, ale především své dítě, které je na mně zcela závislé. A já nevěděla, kam se obrátit.

Bez příjmu začaly narůstat dluhy na nájmu a tím se zhoršoval i můj psychický stav. Ocitla jsem se v bludném kruhu, ze kterého nešlo jen tak vystoupit. Až s pomocí okolí se mi podařilo situaci stabilizovat. Dnes vím, že z podobně bezvýchodné situace je možné najít cestu ven – a chci svou zkušeností pomoct těm, kdo právě teď procházejí něčím podobným.

Kam se obrátit, když nevíte kudy kam?

Mým prvním krokem byl kontakt se Sociopointem v Ostravě – unikátním rozcestníkem pomoci, kde člověk dostane podporu jak odbornou, tak lidskou. Pokud nevíte, na koho se obrátit, stačí zavolat nebo přijít. Na místě prvního kontaktu vám pomohou zorientovat se v možnostech pomoci, poradí i prakticky pomůžou.

Uvědomila jsem si, že pomoc skutečně existuje – ale lidé často netuší, kde začít. V krizové situaci jde často o čas – zejména když hrozí ztráta bydlení nebo jiná existenční nejistota.

Pomoc poskytují také OSPODy (orgány sociálně-právní ochrany dětí), pracovníci úřadů práce nebo lokální neziskové organizace – často velmi aktivní v terénu. Právě osobní kontakt se sociálním pracovníkem může být zásadním zlomem. Pomohou s úřady, doprovodem, odvoláními i materiální pomocí (např. potraviny, oblečení, dětské potřeby).

Pomohlo mi až veřejné sbírání sil

Podařilo se mi kontaktovat odborníky, stabilizovat situaci, požádat o dávky. Ale i přes veškeré úsilí mi stále hrozila ztráta bydlení kvůli dluhu, který nebylo možné z dávek pokrýt.

A právě tehdy jsem objevila Znesnáze – platformu, která propojuje lidi v nouzi s těmi, kteří chtějí pomoci. Nabízí nejen praktickou podporu a informace od sociálních pracovníků, ale i možnost založit veřejnou sbírku. Pro mě to byl zásadní krok k velké životní změně, protože bydlení se podařilo zachránit a ze mě tak spadla obrovská psychická zátěž. Znesnáze vnáší naději do spousty lidských životů – a za to jim patří moje obrovské díky!

Pomoc nekončí jen u krizové podpory

Díky tomu, že jsem se obrátila na správná místa, mohu dnes říct, že moje situace už není jen o přežití. Systém totiž neposkytuje pomoc jen v nouzi, ale umí také podpořit v dalším kroku – na cestě za stabilnější budoucností.

Aktuálně mě čeká rekvalifikace, která mi nejen rozšíří možnosti pracovního uplatnění, ale také mě propojí s odborníky a potenciálními zaměstnavateli.

Je důležité vědět, že člověk v nouzi není sám. A že existuje cesta zpět – nejen ke klidu a bezpečí, ale i k vlastní síle a důstojnosti.
Každý krok vpřed, i ten nejmenší, má smysl. A s pomocí, která je dostupná, není třeba vzdávat se naděje.

Autorka článku: Lenka Martausová