Jmenuji se Lenka. Je mi 34 let a žiji ve Zlíně v domě s byty zvláštního určení.

V dětství mi byla diagnostikována DMO – dětská mozková obrna – diparéza dolních končetin s pravostrannou hemiparézou. Jsem tedy vozíčkářka. Od útlého dětství jsem jezdívala do lázní, kde jsem byla odloučena od své rodiny. Vždy mi to bylo velice líto, a pamatuji si i jak jsem se v té době dívala na ostatní děti a přála si, abych jednou chodila také tak. Místo toho jsem ale byla odkázaná na pomoc druhých.

Boj s ochrnutými končetinami

Jednoho dne mi maminka oznámila, že pojedu do Prahy, abych se mohla sama postavit na nohy. Konečně! Byla to pro mě obrovská naděje, ale ve finále to byla dlouhá, strastiplná cesta, plná bolesti, která mě provází dodnes. Do Prahy na kontroly po operaci jsem jezdila velmi často. Na poslední kontrole sdělili mamince, že musím nutně absolvovat další operaci. Po operaci dolních končetin jsem nastoupila do rehabilitačního ústavu a lázní.

Přeji si zbavit se bolesti, která se bohužel stala neodmyslitelnou součástí mého života. 

Navštěvovala jsem proto rehabilitace, které mi doporučil odborný lékař, ale nikdy to z mého pohledu nebylo to, co mé tělo opravdu potřebovalo. Půl hodina cvičení nestačila a já jsem byla už opravdu nešťastná.

Nedávno jsem se ale dozvěděla, že s mou diagnózou a pravidelným neurorehabilitačním cvičením by se má hybnost mohla zlepšit. Jen ten, kdo něco takového zažil, si dokáže představit tu neskutečnou radost, že existuje cesta, jak mi pomoci nejen od bolesti, ale dokonce existuje naděje, že bych na tom mohla být zdravotně lépe. 

Nyní jsem absolvovala 3týdenní intenzivní terapii, která probíhala každý den 3 hodiny. Bylo to fyzicky velmi náročné, ale vím, že mi velmi pomohly. Cítím se po rehabilitacích lépe a určitě bych chtěla pokračovat nejlépe každý den po dobu ještě jednoho roku, protože jsem se sama přesvědčila o tom, že to má pro mě osobně smysl a nejsou to zbytečně vynaložené finance.

Tyto rehabilitace však nejsou hrazeny pojišťovnou. Jelikož jsem v plném invalidním důchodu, je pro mne velmi obtížné si je hradit sama. 3 týdny této terapie stojí 73 000 Kč.

Výtěžek sbírky půjde na 6 týdnů léčby.

Jsem aktivní mladá žena, která se snaží žít samostatným životem. 6 let se věnuji para-atletice – házím oštěpem a vrhám koulí. Jsem členkou klubu AC Wozmeni Zlín, dále se zdokonaluji v angličtině, která mě i po letech baví a naplňuje a v budoucnu bych se jí chtěla věnovat více než doposud. Také docházím do pěveckého sboru SPŠ Dvořák Zlín.

To nejdůležitější pro mě ale je, abych se udržela v dobré fyzické i psychické kondici a byla co nejdéle v životě soběstačná.

Pojďte mě prosím podpořit na mojí cestě zbavit se bolestí, které mě již tolik let provází.