Poslední naděje na léčbu rakoviny pro milujícího tatínka Radka

Milí přátelé, kamarádi, známí i neznámí.

Ráďa měl v pátek svátek. Symbolicky jsme k tomuto dni ukončili sbírku a slavili jsme tenhle první jarní den konečně všichni spolu! Po dlouhých 4 týdnech jsme mohli jen tak být - bez překážek a větších omezení!

Naše dny plynou dál a v mnohém bylo těch pár uplynulých dní z těch nejhezčích, které jsme si za poslední 2 měsíce užili.

Ráďa se oklepal z první chemoterapie, na kterou jsme sice dlouho čekali a přáli si, aby už konečně mohla začít. Věděli jsme, jak důležitá je, a že čas hraje proti nám, ale ani s vědomím té důležitosti nemohu napsat, že by to byl med. Nebyl... Ale i po těch těžších dnech nakonec vysvitlo slunko, teploměr za oknem nás vyhnal ven a Radkovi se udělalo lépe na těle a nám ostatním na duši.

Já jsem vděčná za to, že nám zbylo i trochu času na dobytí sil a malé radosti. Z těch budeme čerpat energii a radost do dalších dní.

Pondělí nikdy nebýval můj oblíbený den a to, že dnes začíná další kolo chemoterapie, tomu asi moc nepřidá. Už za 14 dní snad ale naskočíme do chemoimunoterapeutické léčby (na ni již využijeme vaše dary) a já vím, že i přes tu dnešní zamračenou oblohu se to slunko zase nakonec prodere ven!

Děkujeme, že jste v tomhle příběhu s námi.

S láskou, Markéta

Poslední dobou se učíme přijímat věci a to, co se kolem nás děje, přesně tak, jak se to děje. Vyslechnout, nepitvat horem dolem, jen akceptovat skutečnosti s vědomím toho, že to nové, co se stalo, nebo se nám postavilo do cesty, je další ze střípků skládačky. Něco, co se stát mělo a čas ukáže, jak moc důležité to bylo.

Často se na těch horších zprávách, které přijímáme, snažíme hledat to pozitivní (zápal plic je sice komplikací, ale vždycky si můžeš říct, že se mohl objevit ještě v horším načasování). Tenhle přístup nám teď hodně pomáhá, ještě více pak jako vědomí toho, že občas si nás najde krásná nabídka či kouzelná projevená laskavost, která zapadne do zbytku našeho dění jako puzzle do skládačky.

Včera se neskutečně rychlým sprintem stihla vybrat cílová částka sbírky.

Slibovala jsem, že další z aktualit již bude snad z domácího prostředí, ale předběhli jste nás! Ani jsem se nestihla zamyslet nad tím, co společně podnikneme, až se s Radkem konečně potkáme doma, když můj telefon a sociální sítě mnoha přátel zaplavilo radostné sdílení toho, že "je to tam!” 

DĚKUJEME! To, co se včera stalo, překonalo všechny naše představy. To co jste VY za 10 dní dokázali, zahýbalo naším světem, uvedlo do pohybu obrovskou vlnu podpory, solidarity a lásky, kterou cítíme… a troufám si napsat, že ji cítíme nejenom já s Ráďou a naše bublina nejbližších, ale že náboj z této sbírky a euforie, kterou přineslo dosažení cílové částky, se přenesly mnohem dál.

Včera se toho stalo ale více. Odpoledne, jen pár minut po dosažení cílové částky, jsme obdrželi oficiální zamítnutí žádosti o částečnou či plnou úhradu léku ze strany pojišťovny. Je to sice skutečnost, na kterou jsme se připravovali už od podání žádosti, ale jen díky VÁM a díky tomu, že ty pozitivní střípky zapadají do našich skládaček přesně v ten moment, kdy se to má stát, jsme tuhle skutečnost ustáli s větším klidem a s vědomím, že díky vám to už zvládneme i bez pojišťovny!

Máme cílovou částku. Jupí! Ta by měla pokrýt nutné náklady na léčbu a péči na dalších 6-12 měsíců. Budeme a jsme vděční za každou korunu, kterou jste nám zaslali i přes překonanou cílovou metu. Každá koruna navíc nám dá totiž větší flexibilitu a otevře možnosti, o kterých jsme třeba v době zakládání sbírky ještě ani netušili. Nicméně meta znamená CÍL a proto je na čase sbírku uzavřít dříve.

Od včerejška se mi v telefonu schází zprávy od přátel či společností, kteří jsou překvapeni rychlostí vybrané částky a sami uvádí, že ještě nestihli vyřešit všechny kroky potřebné pro zaslání příspěvku. Moc si toho vážíme, pro ty z vás, kteří potřebují čas navíc ponecháme sbírku otevřenou do 21.3.2025, nicméně sami již další podporu sbírky neiniciujeme - rodin, které jsou v nouzi je jenom tady na webu znesnaze21.cz mnoho.

Co vám ale slíbit můžeme je to, že i přes uzavření sbírky budeme nadále sdílet aktuality pro ty z vás, které zajímá, jakým směrem se náš život ubírá.

S láskou Markéta & Radek

Milí přátelé, kamarádi, známí i neznámí.

S Ráďou jsme poměrně dlouho rozmýšleli, zda náš příběh uveřejnit, zda ztratit soukromí naše i našich dětí.. netrvalo to ani den po zveřejnění sbírky, kdy nám došlo, že jsme se rozhodli správně.

Chtěla bych ze SRDCE poděkovat všem, kteří přispěli do sbírky nebo nám vyjádřili svou podporu v osobních vzkazech, ať již prostřednictvím sbírky nebo v osobní komunikaci.

Vážíme si každé jedné zprávy, vyjádření podpory a myšlenky, kterou nám věnujete, protože každé vaše slovo je balzámem pro naše bolavé duše i obrovskou podporou pro nejbližší rodinu a dává nám sílu a odhodlání zvládat tuto náročnou situaci ve chvílích, kdy ztrácíme drive a pevnou půdu pod nohama.

Víme, že mnozí z vás se ale zajímají dále, chtějí znát novinky z průběhu léčby a zejména pro ty z vás píšu další řádky, které s vámi budeme pravidelně sdílet.

Ráďovi, lékařům i sestřičkám, kteří se o něj obdivuhodně laskavě starají, se konečně podařilo vyřešit všechny komplikace jeho zdravotního stavu, pro které je hospitalizovaný, a tak po dlouhých 5 týdnech čekání konečně mohla začít léčba - první chemoterapie, odrazový můstek pro všechny další kroky.

Chemoterapie začala v pondělí a podání léku by mělo skončit dnes odpoledne. Ráďa ji zatím zvládá relativně dobře, ale hodně spí a nadále zůstává v nemocnici, kde se mu dostává potřebné péče a kde lékaři pečlivě dohlíží na to, aby žádné z předchozích komplikací opět nenarušily průběh léčby.

V komunikaci jsme teď kvůli mé viróze odkázáni pouze na telefon a na krátké momenty, kdy je Radkovi dobře a můžeme si zavolat. I proto teď další kroky lékařů neznáme do detailu, věříme ale, že se vše vyvíjí správným směrem.

Svou přítomností, energií, podporou, objetím a láskou teď Ráďovi pomáhají nejbližší přátelé, kteří ho v nemocnici nenechávají o samotě a kteří, když mu síly, počasí a lékaři dovolí, vyráží společně dobít energii ze sluníčka třeba do nedaleké Botanické zahrady.

Kamarádi, díky i vám za to, že nám pomáháte táhnout tento těžký provaz vpřed!

Doufám a věřím, že další zprávu pro vás budu mít už z domácího prostředí nebo z krátkého výletu, a že na fotografii už bude Olivka, která po 3 týdnech zase pořádně pozlobí svého tátu!

S láskou, Markéta!