Pěstounské rodiny pečují o děti, o které se jejich původní rodina starat nemůže. Velmi často se jedná o děti, které prožily násilí, strach, zanedbávání a opuštěnost. 

Tyto zážitky jsou něco jako obrovský batoh, které dítě nese na svých bedrech. V projevu může být více agresivní nebo více nejisté, s nižším sebevědomím, bát se změn a nových zkušeností a vlastně ani neví proč. 

K tomu, aby tento batoh mohlo dítě odložit, potřebuje pomoc. Je to právě pevný vztah k pěstounům, díky kterému může dítě svůj batoh časem odložit a vybalit. Tahle cesta je však pro všechny trnitá, protože dítě má strach důvěřovat a batoh si drží zuby nehty. Je důležité pochopit, že žít s traumatizovanými dětmi je jiné, než žít s běžnými dětmi.

Pěstoun musí neustále nabízet laskavost a pochopení, i když se dítě projevuje odmítavě a agresivně. Současně je jen člověk, takže během této práce se dotýká vlastních pocitů nejistoty, selhání či beznaděje.  

Proto vidíme velký smysl v terapii dětí a supervizi pěstounů.

Dítě si v terapeutické péči může věci zpracovat a prožít, aby mohlo svůj batoh odložit. Pěstouni zase můžou v supervizi pochopit své vlastní vzorce chování a hledat způsoby, jak dětem pomoci, a přitom se nezbláznit.

Obě služby jsou zpoplatněné. Obvyklá cena za hodinu supervizora nebo terapeuta je 800 Kč. Aby měla terapie smysl, musí probíhat intenzivně tzn. alespoň jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní na 1-2 hodiny.

Pro jednu průměrnou pěstounskou rodinu se 2 dětmi, představuje tato naléhavá péče, měsíční finanční zátěž 6.000 až 10.000 Kč. Bez finanční podpory zvnějšku pěstounská rodina není schopná tento finanční náklad zvládnout a přitom tato služba je natolik pro všechny potřebná.