Veronika a kůň Sagi jsou legenda nejen u dříve narozených, ale u seniorů, kteří žijí často bez návštěv v domovech důchodců a bez možnosti se přitulit, popovídat a zasmát, je doslova životadárná. Tohle duo navštěvuje také klienty upoutané na lůžko, kteří se společných aktivit běžně neúčastní a jejich společníkem jsou většinu času jen čtyři stěny jejich pokoje. Aby mohla tato dotyková terapie dál léči stovky duší ročně, dala Veronika výpověď v práci. Aby pomáhala jiným, sama se tiše odráží ode dna. A to chceme změnit.

Santa Sagitta je certifikovaný terapeutický kůň. Vítěz Mistrovství ČR 2019 v bezudidlovém ježdění v drezuře. Miluje mrkev a spánek v jakémkoli množství, stejně jako jeho parťačka, která ovšem v zápalu své činnosti dává přednost hlavně mrkvi, jež je součástí čínské kuchyně.

Tuhle nerozlučnou dvojku spojila nehoda, která sesadila Veroniku ze sedla a postavila ji na zem vedle Sagiho. Jejich posláním se stala pomoc ostatním.

A tak vznikla iniciativa Asistenční jednorožec. Rozdávají ze sebe všechno, co mohou, aby jiným úsměv přinesli. Teď přišel čas, kdy by se měly karty obrátit. Jenže jsou příliš hrdí a samostatní, než aby si to přiznali a o pomoc si sami řekli.

Osudové setkání Veroniky a Sagiho přináší radost stovkám seniorů ročně

Sagi nemá problém s následováním invalidního vozíku, člověka s chodítkem nebo berlemi. Vnímá a chápe tělesné omezení a přizpůsobí se mu. U ležících klientů přistupuje až k lůžku a trpělivě čeká, jak se setkání vyvine. Přítomnost velkého zvířete působí terapeuticky samo o sobě. Motivuje klienty k pohybu, krmením nebo česáním procvičují jemnou motoriku, pomáhá se zahájením komunikace, přináší vzpomínky spojené s koňmi, nechává vyplavat na povrch emoce a už samotná teplá koňská srst uklidňuje. Každá návštěva je jiná, přesto klid a trpělivost, které Sagi má, je spojuje. Každé setkání je plné emocí, ať už slz a nebo smíchu. Často obojího.

„Jednoho dne jsem totiž skončila v nemocnici. Počítala rány a zlomeniny. Komplikace všechno prodloužily víc, než jsem čekala. Ale první moje cesta vedla do stáje. Nejdřív na vozíku, po nějaké době s berlemi. Sagi byl v úžasném klidu a pohodě. Vozík ani berle mu nevadily, byl citlivý a ohleduplný. Prvních pár metrů po mém úrazu jsme ušli spolu. Byl nedílnou součástí mé rehabilitace. A pak jsem se rozhodla, že si to nenechám jen sama pro sebe. Během roku jsme se Sagim absolvovali specializační zkoušky České hipoterapeutické společnosti s výsledkem nejlépe připravený kůň.“ Vzpomíná Veronika na cesty, které je k sobě svedly.

Říct si o pomoc je normální. Většinou to ale nedokáží zejména ti, kteří sami pomoc rozdávají

Veronice se splnil velký sen, když za pomoci dárců získala autopřepravník pro koně. Díky němu můžou se Sagim snadno cestovat na delší vzdálenosti a rozvážet jejich služby po celé republice. Zapojili se také do projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata, který prostřednictvím vánoční sbírky s jejich návštěvami domovů pomáhá. Teď je ale do Vánoc poměrně daleko a peníze na návštěvy domovů rychle docházejí.

Nechceme, aby se Veronika musela vrátit do práce a této kouzelné medicíně, co se Sagim starým lidem rozváží, se věnovat jen občas o víkendech.

Chceme, aby mohli dál být tím, na koho se lidé upoutaní na lůžku v tichu svého pokoje těší a na které s fotkou v ruce vzpomínají a mají se zase na co těšit. Věříme, že nám s tím pomůžete. Každá fotka se usměvavým seniorem, kterou pak uvidíte na jejich sociálních sítích, vám bude hřejivým poděkováním