Když mému synovi Luboškovi v 5 letech lékaři zjistili zhoubný nádor na mozku, tak se náš život okamžitě otočil o 180 stupňů. Ze zdravého chlapečka byl najednou těžce nemocný a byla nutná okamžitá operace.

Po této několika hodinové a velice riskantní operaci oslepl na pravé oko a postupně se začaly přidávat další zdravotní problémy. Museli jsme nastoupit do Motola na ozařování. Následkem toho všeho se začaly přidávat problémy s růstem, s hormony, záněty ledvin, cukrovka, přidaly se epileptické záchvaty. Přesto, že jsme dětství i pubertu nějak zvládli, syn dospěl. Dnes je mu 31 let, ale pro mě je pořád Lubošek.

Pracovní příležitosti se také nějaké našly, organická porucha osobnosti, která se následkem onemocnění přidala, začala dělat větší i menší problémy. Nevhodné chování, které je s touto poruchou spojené mu neumožňovalo zůstat v jakékoliv práci, přišel o veškeré sociální vazby, zkrátka žádný kvalitní osobní život.

Těžké dětství, kdy spíše, než dětský pokojíček viděl nemocniční pokoj, vystřídala osamělá dospělost. Společně jsme se snažili vše nějak překonávat. V dubnu 2020 ale přišel těžký úraz. Synovi bylo 29 let.

Syn měl venku epileptický záchvat, kdy upadl tak nešťastně, že jsme o něj málem přišli úplně.

A už tak složitý život vystřídal holý boj o přežití. Díky pomoci kolemjdoucích a pak i rychlé záchranné služby se Luboška podařilo nakonec oživit.

A pak přišly týdny a měsíce strachu a hrůzy, zda vůbec přežije, krvácení do mozku, fraktury všech obličejových kostí, ochrnutí levé půlky těla.

Neuměl polykat, mluvit, chodit, ztratil paměť. Nastala dlouhá 2letá cesta za pomalým uzdravováním. Stále však je a bude odkázaný na invalidní vozík.

Jak sbírka pomůže?

A protože na invalidním vozíku je Lubošek většinu dne, moc by si přál model, který by byl pohodlný, s anatomickou polohovatelnou polstrovanou sedačkou, polstrovanými lýtkovými opěrkami a polstrovanými držáky podnožek, aby se zabránilo skolióze páteře a taky tvorbě otlaků. Neměly by chybět ani popruhy kvůli převržení dopředu – synova stabilita je velmi špatná, hrozí pád při epileptickém záchvatu. Pojišťovna však hradí jen základní obyčejné verze vozíků, vhodné spíše pro přepravu než pro celodenní používání.

Prosím, pojďme udělat alespoň to málo pro jeho těžkou životní situaci a alespoň trochu zlepšit kvalitu Luboškova života. Budu vděčna všem, kteří by byli ochotni přispět jakoukoliv částkou.

Případné finance nad cílovou částku použijeme na koupi notebooku, který je synovým velkým koníčkem a při jeho zdravotním stavu také jednou z mála věcí, která mu poskytuje rozptýlení a kontakt s ostatními lidmi.

Budeme vděčni všem, kdo přispějí jakoukoliv částkou.

Iveta a Lubošek