Jmenuji se Johana a jsem sirotek – vychovali mě prarodiče. Narodila jsem se předčasně a bohužel to přineslo nemalé následky.

Prarodiče se o mě starali až do jejich smrti. Pak jsem byla 2 roky v pěstounské péči, a nakonec jsem skončila v ústavu, ve kterém jsem strávila dlouhých 20 let, ale mým snem bylo žít plnohodnotně a osamostatnit se, abych mohla žít ve městě. Byl to hodně ambiciózní plán vzhledem k mé situaci, ale nakonec jsem to s pomocí asistentů a fyzioterapeutů dokázala.

Musela jsem z těchto důvodů prodat byt po svém zesnulém manželovi v Hrabyni, jelikož nebyl vhodný pro mé postižení a abych zde mohla žít sama. Byt měl 40m2 a s mechanickým vozíkem, dalším vozíkem po manželovi, lůžkem pro návštěvu v něm nebylo k hnutí, navíc kuchyn ani koupelna nebyly bezbarierové. 

Za rok hledaní nového bytu se mi nepodařilo najít vhodnejší a levnější byt, který by vyhovoval mému znevýhodnění jako tento aktuální, který jsem nakonec koupila. Byt je v přízemí a bezbariér, je vhodný pro pohyb na elektr. i manuál. vozíku, vejde se mi sem i choditko a motomed a další nezbytné pomůcky, je blízko Polikliniky a bezbariérovým obchodům. Bohužel to pro mě znamenalo se zadlužit, jelikož částka z prodeje předchozího bytu byla výrazně nižší. Splácím tedy nyní 6 000,- měsíčně. Nemám proto ale dostatečné prostředky na asistenci.

Trpím autismem, Aspergerovým syndromem a dalšími diagnózami, zvládnu ujít jen kratší vzdálenosti – například po bytě jinak jsem odkázaná na invalidní vozíček kvůli ochrnutí po dětské mozkové obrně.

Jak sbírka pomůže?

Výtěžek sbírky půjde na rehabilitace a příspěvek na úvěr na bydlení.

Abych si udržela svůj zdravotní stav, tak musím hodně rehabilitovat. Problém je v tom, že nárok na lázně mám jen jednou za dva roky, ale já je potřebuji každoročně. Navíc mi zdravotní pojišťovna vždy proplatí jen polovinu. Vždy to velmi zatíží můj už tak velmi napnutý rozpočet – na home office si totiž vydělám jen 4 000 Kč.

Pomozte mi prosím získat rehabilitace, které tak nutně potřebuji a podpořte mě v placení úvěru, který jsem si musela vzít, abych mohla žít život mimo stěny ústavu.

Můj příběh si můžete přečíst také v článku na novinky.cz.