Fotbalista Karel po nehodě potřebuje znovu naši podporu!

Život mého syna – mladého nadějného fotbalisty a celé naší rodiny se obrátil naruby tím, že náš Karel zažil a díky bohu i přežil vážnou dopravní nehodu.

Dnes musí bojovat každým dechem, krokem i slovem.

Jeho cesta zpět do normálního života je plná překážek, ale nevzdáváme to! Stejně jako jsme nevzdali rehabilitace, i to, když měl horečky, nemohl se hýbat a mluvit, ani sám jíst. Za skvělou práci, kterou odvedli v nemocnici Ostrov jim budeme do smrti vděční – Kája se tam poprvé po dlouhé době posadil a krok po kroku začal zlepšovat. Pak odstranili hadičku na dýchání. Kdo to nezažil, neví, jak zásadní to pro nás byly momenty.

Je nám jasné, že vrátit Káju zpět do aktivního života bude náročné, a proto vás prosíme o pomoc.

Jak sbírka pomůže?

Výtěžek sbírky půjde na lehký elektrický, polohovací vozík, který je vhodný do terénu a snáze se s ním manipuluje a skládá třeba do auta.

V minulé sbírce jsme díky vám vybrali na elektrický vozík 2 v 1, který je vhodný na pohyb venku i uvnitř, a na kterém se dá i cvičit, ale bohužel je pro jiné účely příliš robustní.

Vaše finanční příspěvky půjdou přímo na zakoupení speciálního polohovacího vozíku, který mu změní život. Každá malá částka může mít obrovský dopad. Dejme Karlovi šanci na nový začátek!

Díky laskavé péči zdravotní sestřičky Vendy se Kája naučil počítat na prstech do pěti a na fotografiích poznal brášku, mamku a tátu. Jakmile to bylo možné, vzali jsme si Káju domů. Začala k nám docházet kamarádka Pavlína, která dělá rehabilitační sestru a naučila nás zase nové věci. To vše zcela zdarma. Kája začal pohybovat oběma nohama i rukama a teď začal na požádání napínat svaly a už ho zkoušíme postavovat, kdyby mu netáhla hlava do leva, tak už by seděl sám. Chce to hodně trpělivosti, kterou já opravu nemám. Nejhorší je, když musím do práce a nemůžu se mu věnovat tak, jak bych chtěl, ale mamina se do toho obula a já se nestačím divit, co s ním dokáže. Naučila ho olizovat si rty a otáčet hlavu i doprava, a hlavně ho učí koukat se lidem do očí a občas už to jde, učí ho i foukat.

Za co jsme ale nejvděčnější je fakt, že Kája dnes zase začíná mluvit, i když ne úplně zřetelně, a dokonce dělá srandičky. Na některé věci z minulosti si dobře vzpomíná.

Je to boj, který bychom nikdy nezvládli sami a děkujeme všem specialistům a dobrým lidem, které jsme potkali a pomohli nám. Prosím, podpořte našeho Karla i vy. Díky vašim darům pro něj bude snadnější najít cestu zpět do aktivního života.

Děkuji.

Táta našeho Káji s rodinou