Jmenuji se Tomáš, je mi 36 let a do svých čtrnácti jsem byl úplně obyčejný kluk. Miloval jsem sport, karate a jízdu na kole. Pak ale do mého života vstoupila diagnóza vzácného neurodegenerativního onemocnění – Friedreichovy ataxie. Následoval postupný pád, ztráta rovnováhy a zhoršující se chůze.

Ve dvaceti jsem přešel na invalidní vozík. To byl paradoxně zlom, který mi život nejen změnil, ale kupodivu i zachránil. Dostal jsem zpět svobodu, osamostatnil se a začal znovu žít.

Dnes bydlím v bezbariérovém bytě a ačkoliv kvůli progresi nemoci potřebuji pravidelnou asistenci, snažím se žít naplno a být užitečný ostatním. Jsem aktivní v pacientské komunitě, pomáhal jsem zakládat organizaci Frieda a působím jako ambasador mezinárodní organizace FARA. Věnuji se také osvětě v oblasti sexuality lidí s hendikepem, za což jsem byl nominován na Cenu Olgy Havlové.

Jak sbírka pomůže?

Abych mohl nadále cestovat, pracovat pro pacienty, setkávat se s lidmi a být užitečný, potřebuji elektrický přídavný pohon k vozíku. Tento kompromis mezi mechanickým a elektrickým vozíkem mi poskytne potřebnou samostatnost, kterou bych jinak ztratil.

Znamená pro mě víc než jen kompenzační pomůcku. Nejsou to jen nohy, jsou to moje křídla a má svoboda.

Cesta k němu je ale finančně náročná a bez pomoci ji nezvládnu.

Děkuji Vám za čas, který jste věnovali čtení mého příběhu, i za případnou podporu.