Jmenuji se Simona Šitnerová a zvířatům v nouzi pomáhám už roky. Třetím rokem zachraňuji srnčata pomocí dronů s termovizí před jarní senosečí a pomáhám obojživelníkům při migraci přes silnice. Moje cesta k holubům ale začala v létě roku 2022, kdy jsem se ujala opuštěného holouběte. Bobina, jak jsme ji nakonec pojmenovali, mi rychle ukázala, jak obrovskou vůli k životu, inteligenci a potřebu bezpečí v sobě tito ptáci mají.

Od té doby mi rukama prošly desítky holubů domácích, hřivnáčů i hrdliček. Většinu divokých ptáků se nám ve spolupráci s odborníky podařilo vrátit zpět do volné přírody. Ti domácí, kterým zůstal trvalý hendikep, by ale na ulici nepřežili. Zůstali u nás a stali se součástí naší rodiny. Aktuálně se trvale starám o 13 holoubků a každý z nich má za sebou drsný příběh.

Julka přišla o nožku kvůli zaškrcenému drátu v městských ulicích, Šmudla doplatila na holubí závody a po těžkém zranění přišla o oko. Tonču a Janka se někdo pokusil otrávit zrním na parapetu, Pepina byla nalezena s hlubokou ránou po bodci proti hnízdění a Felix má trvalé následky po zlomenině klíční kosti.

Městští holubi jsou potomky domestikovaných ptáků, které lidé dříve využívali. Dnes nemají status volně žijících živočichů, záchranné stanice je často odmítají přijímat a tito zranění či osiřelí tvorové tak v ulicích zůstávají zcela bez pomoci.

Hodně radosti, ale i starostí s nedostatkem místa

Rychle se rozkřiklo, že ptákům v nouzi pomáhám. Lidé z Táborska se na mě obracejí stále častěji, jenže kapacita našeho domu naráží na své limity. Šest holubů žije venku v provizorní malé voliérce, čtyři hendikepovaní jsou v klecích uvnitř domu, dva puberťáci obývají obývací pokoj a jeden pošťák v rekonvalescenci je v karanténě.

Každý rok mi do trvalé péče přibyde odhadem dalších pět opeřenců. Současný stav je pro moji rodinu dlouhodobě neudržitelný a ptáci nutně potřebují nové, prostorné a bezpečné zázemí.

Máme sice zahradu, ale v noci po ní obchází kuna a ve dne do ní zalétávají dravci. Potřebujeme proto vybudovat profesionální, bytelnou voliéru, na kterou bude navazovat uzavřená buňka. Ta poslouží jako bezpečný úkryt před predátory i nepřízní počasí. V tomto novém holubníku budu moci také eticky regulovat jejich stavy nenásilnou výměnou snesených vajíček za umělé podkladky, což dělám už nyní. Pro realizaci jsem vybrala osvědčenou firmu, která už podobné stavby úspěšně dodala jiným záchranným organizacím.

Jak sbírka pomůže?

Výtěžek sbírky bude kompletně využit na pořízení a montáž bezpečné zahradní voliéry s navazujícím holubníkem od specializované firmy. Pokud by se vybrala vyšší částka, finance použijeme na vnitřní vybavení, jako jsou vhodná bidýlka, krmítka, napáječky, gritníky a hnízdní misky. V případě, že se cílovou částku nepodaří vybrat celou, upravíme dispozice projektu a postavíme menší variantu voliéry podle dostupných finančních prostředků.

Z celého srdce děkuji všem, kteří nám pomohou vybudovat bezpečný přístav pro holuby, kteří byli domestikování a bez lidské pomoci neměli šanci přežít.