Bohužel od prosince minulého roku se vše změnilo a taťka nemůže být s námi, zasáhla ho náhle mozková mrtvice.

Jmenuji se Adéla, je mi 11 let. Bydlím se svými sourozenci, mamkou a taťkou v rodinném domě. Díky včasnému zásahu blízkého kamaráda a lékařů je taťka naštěstí na živu! Má za sebou náročnou operaci mozku, téměř měsíc byl v umělém spánku, ze kterého se nám zázrakem probudil. Od té doby nám všem vytváří úsměv na tváři tím, jaký má přístup k sobě samému, pracuje na sobě tvrdě, moc se snaží, cvičí a bojuje, aby se nám mohl vrátit domů.

Moc si oba přejeme a těšíme se na společné procházky s pejskem.

Jeho nemoc se neobešla bez následků a zasáhla mu téměř celou pravou polovinu těla, pravá ruka je na tom špatně, téměř s ní nemůžu hýbat, noha je na tom lépe, s berlí udělá zatím pár kroků. Jeho druhé nohy jsou prozatím invalidní vozík, na kterém se pohybuje. Všichni věříme a já si moc přeji, aby ho za pár měsíců odložil a už nepotřeboval. V současné době je v rehabilitačním centru v Ostravě, kde na sobě usilovně pracuje. Pravidelně za ním jezdíme, vždy odjíždíme s dobrým pocitem, vidíme, jak je taťka zapálený do cvičení a je na něm vidět, jak moc se snaží, aby byl už s námi doma.

Jak sbírka našemu tátovi pomůže?

Po celý život byl taťka pracovitý, postavil nám dům, ve kterém společně bydlíme, staral se o nás a rád pomáhal všem okolo. Právě díky jeho dobrosrdečnosti má taťka kolem sebe velký okruh přátel, kteří mu, ale i nám v téhle situaci pomáhají.

Výtěžek sbírky bude použit na financování pomůcek, které usnadní život na invalidním vozíku, také na potřebné rehabilitace a nezbytné rodinné náklady.

Pomozte prosím usnadnit taťkovi návrat do běžného života, ve kterém se prozatím nemůže vrátit ke své profesi instalatéra. Před sebou má ještě dlouhou cestu a čeká ho pořádný kus práce a úsilí. Už teď vím, že on to zvládne, je to můj velký vzor!

„Na zdolání strmého kopce je ze začátku potřebné pomalé tempo.“ – William Shakespeare

Rozhodnete-li se přispět, patří Vám velké poděkování, moc si toho vážíme!