Aktualizace:

Když jsme sbírku zakládali, nečekali jsme, jak velká vlna podpory se zvedne. Jsme neskutečně vděční za příspěvky i dojemná slova podpory. Původní cílovou částku se podařilo vybrat za méně než 24 hodin, v to jsme nedoufali ani náhodou. Závazky na domě přesahují 2 miliony korun, každý další dar nás tak přiblíží tomu, abychom si náš domov mohli nechat. Mnohokrát ze srdce děkujeme.

- Natálie, dcera

V osmi letech mi zemřela maminka na rakovinu kůže. Zůstali jsme společně se starším bráškou Davidem a taťkou Alešem sami. Po roce si táta našel novou úžasnou ženu, pro nás novou maminku, kterou jsme si ihned zamilovali a znovu se z nás stala úplná rodina. Šťastná a velká – nakonec nás bylo sedm.

Pořídili jsme si vysněný dům se zahradou a začali ho rekonstruovat. Dům se stal naším domovem, kde jsme byli všichni spolu za každé situace.

Osud nám teď ale zasadil další ránu. Tatínek 10. prosince náhle zemřel.

Náš táta byl ten nejlepší a nejhodnější člověk pod sluncem. Každému pomohl, a nejen pro svou rodinu a přátele byl ochotný udělat vše, co bylo v jeho silách. Miloval jízdu na motorce, stará auta a potápění. Byl to záchranář na pražské záchranné službě, kde sloužil téměř 30 let. Zachránil tisíce životů. Ale jemu samotnému už bohužel nebylo pomoci.

A teď bych strašně moc chtěla poprosit o pomoc pro moji náhradní maminku, která na všechno zůstala sama a pro moje sourozence Kristianku 13, Laurinku 10 a Denny 11. Zejména potřebujeme pomoc s doplacením hypotéky na dům, abychom nepřišli o střechu nad hlavou, a hlavně o náš milovaný domov.

Budeme velmi vděční za vaši pomoc.

Natálie Bendová

S Alešem byla radost pracovat

Aleš byl parťák, ale hlavně kamarád, na kterého byl ve všem spoleh. Kdykoliv člověk něco potřeboval, stačilo říct nebo zvednout telefon a Aleš pomohl. To myslím potvrdí jak ostatní kolegové, tak třeba i Alešovi sousedi. Byl to hodnej kluk, se kterým byla radost pracovat, ale potkávat se i mimo práci. Prostě člověk, se kterým jdete rádi na pivo.

Parťáci jsme byli něco kolem pěti let. V práci to byl neskutečný odborník, který si jako záchranář na výjezdech dokázal poradit i v situacích, když šlo do tuhýho, aniž by k tomu potřeboval doktora. Zároveň byl trpělivý a vlídný k pacientům a dokázal si zachovat chladnou hlavu. Jak se říká, že je někdo cukr a někdo bič, tak on byl ten cukr. I mně pomáhal jeho klid držet nervy na uzdě.

Pracoval u nás nejen jako záchranář, ale taky jako inspektor a podílel se na školení nových zaměstnanců. Řadu let sloužil taky na letecké záchranné službě. Zkušeností mohl předávat neskutečně moc a spoustu jsem se toho od něj naučil. Myslím, že řada z nás dodnes těží z toho, co jsme od Aleše odkoukali.

Aleš si s rodinou prošli hodně těžkým obdobím, když přišel o svou první ženu a mámu svých dětí. Společně to překonali. Po čase si vzal Martinu a zase byli úplná a šťastná rodina. 

Na Martinu teď spadl obrovský balvan. Byl bych moc rád, abychom touto sbírkou pomohli alespoň část té tíhy odvalit. Aleš by byl první, kdo by se do organizování pomoci někomu ze svých kolegů pustil. My teď pomůžeme jeho blízkým a trochu mu oplatíme všechno dobré, co nejen pro nás udělal. Díky všem, kteří se ke mně přidají.

František Kupka, řidič ZZS HMP