V první řadě bych chtěla poděkovat všem přispěvatelům a zároveň i trochu objasnit některé věci vzhledem k některým nemilým komentářům (které bagatelizovaly mou situaci a dokonce tvrdily, že nemám právo ani na průkaz ZTP, který vidíte na fotografii) a výraznému zkrácení samotného textu sbírky.

Ačkoliv se srdečním selháním žije mnoho lidí, chronické srdeční selhání pramení obvykle z nějaké vrozené vady srdce - u mě je to tak, že mi v podstatě chybí půlka srdce. Mám teda opravdu velmi málo kyslíku v těle a to už od narození - kdybych nepodstoupila mnoho hodiny trvajících náročných operací, kdy mi bylo zastaveno srdce a byla jsem na umělém krevním oběhu, nemohla bych se za pár dní dožít třicátých narozenin. Pravděpodobně bych se nedožila ani střední školy. Vzhledem k tomu mám i CHOPN, plicní hypertenzi a z léků na ředění krve mi vznikl silný reflux, který mi i přes léčbu teče do průdušek a o to víc mi ztěžuje už tak ztížené dýchání.

Mnoho srdečních selhání je vyléčitelných, anebo aspoň operovatelných v takovém rozsahu, že člověku výrazně zvýší kvalitu života. U mě taková možnost není - zbylá půlka srdce mi nedoroste a operace, která mi měla zvýšit kvalitu života a dostat mě z NYHA III na NYHA I (vytvořit fontanovskou cirkulaci a zvýšit mi tak procento kyslíku v krvi), kterou jsem podstopila v roce 2003 mě málem zabila, protože mi přestaly fungovat plíce. Můj stav nikdy nebude lepší, naopak. Na střední škole jsem byla zvyklá běhat po schodech a jít na lehké cvičení do fitka, teď se občas zadýchávám i při vystupování z auta. V roce 2010 jsem byla s rodiči v Egyptě, dnes kolabuju už při teplotách nad 26 stupňů.

Tímto chci jen vysvětlit, jaká je skutečná situace a že není srdeční onemocnění jako srdeční onemocnění.

Děkuji za přečtení, za sdílení a za jakoukoliv jinou další pomoc a všem přeji moc krásné vánoční svátky a nový rok. :)

Aneta