I skuteční hrdinové potřebují někdy pomoct. My jim říkáme pečující

Dnes, 2. října, je mezinárodní den pečujících, kteří pro nás jsou velmi významnou skupinou. Jejich práce je totiž nesmírně důležitá, náročná, nepřetržitá… ale zároveň také mnohdy přehlížená. Pojďme se na ně podívat zblízka.

Mnohdy sami nemohou pracovat, protože se musí o někoho starat – ať už jde o nemocné dítě, partnera nebo stárnoucího rodiče. Přesná čísla se velmi špatně odhadují, ale bavíme se o stovkách tisíc až více než milionu lidí, kteří aktuálně pečují o své blízké. Podle dat z průzkumu MPSV se zkušenost s péčí v letech 2020 až 2024 dotkla dokonce až 2,5 milionu obyvatel České republiky. Většinou se jedná o ženy ve věku 45–64 let.

Práce na (více než) plný úvazek

Důvody, proč se lidé do péče vrhají, jsou pochopitelné – silný pocit morální povinnosti, láska a přesvědčení, že postarat se o blízkého je prostě normální. Jenže tato obětavost vyžaduje obrovské nasazení.

V průměru tráví neformální pečující touto činností 29 hodin týdně, což se rovná dvoutřetinovému pracovnímu úvazku. Existuje ale i velká skupina (až čtvrtina pečujících), která je na všechno úplně sama.

Mělo by být normální říct si o pomoc

Tato obrovská zátěž si logicky vybírá svou daň. Více než 60 % pečujících připouští negativní dopad péče na jejich vlastní život – zhoršuje se jejich fyzické i duševní zdraví a téměř každý desátý přiznává vážné narušení partnerského vztahu.

Hrozí jim tak naprosté fyzické i psychické vyhoření. Právě proto jsou nesmírně důležité odlehčovací pobyty a asistenční služby, které dávají alespoň chvíli na nadechnutí. Bohužel je pečující stále málo využívají, například poradenské služby vyhledalo jen 10 % z nich.

Láska účty nezaplatí

Zcela zásadním problémem jsou peníze. Až 12 % pečujících muselo kvůli péči odejít ze zaměstnání nebo přestat podnikat. Každý pátý se v důsledku toho potýká s finančními problémy. Příspěvky od státu mají své limity a často nepokryjí ani běžný chod domácnosti, natož pak specializované a nesmírně drahé zdravotní či rehabilitační pomůcky, bezbariérové úpravy a placenou výpomoc.

A proto jsme tu my – Znesnáze21 – a vy

Chceme být pro pečující bezpečným přístavem, kde najdou pomoc, když jim docházejí síly a prostředky. Ať už jde o rodiče tří dětí na vozíku, kteří mají velký sen – jet k moři, či o podporu projektu NÁDECH, který chce podobné odlehčující pobyty pro pečující organizovat. Někdy člověk musí pečovat o stárnoucí rodiče, i když je sám nemocný, jako naše hrdinka Monika. Jindy rodiče nemají prostředky ani na postel, nebo na řidičský průkaz, který by jim výrazně pomohl s dovážením jejich dětí s autismem či mentálním hendikepem za odborníky. A někdy je potřeba pomoci se zaplacením běžných výdajů, do kterého spadá i speciální škola.

Buďte tu pro ně s námi. My děkujeme všem úžasným pečujícím a i vám.