Dobrý den,

dovolte mi, abych se Vám touto cestou představil. Jmenuji se Petr Novák, je mi 32 let a narodil jsem se jako úplně zdravé miminko. Bohužel toulky životem po vlastních nohách mi překazil úraz ve 4,5 letech, kdy na mě spadl betonový panel. Na osudný den 15.3.1993 nikdo z nás nezapomene.

Nyní jsem člověk, který se snaží uplatnit ve světě zdravých lidí a kolegů. Být zodpovědný a starostlivý otec, co se zvládne postarat o svého devítiměsíčního syna. Být spolehlivý manžel, který dokáže zaopatřit svou rodinu.

Ano, před devíti měsíci se mi narodil syn, přesně 15.3.2020. Ten osudný den se mi tím vynuloval, něco vzal a něco dal. Můj vysněný sen se mi splnil. Mít vlastní rodinu. A to jen a jen díky mé skvělé a úžasné manželce, která se nezalekla mého handicapu. Kterou okouzlil kluk na vozíku, který zpíval na místní hasičské zábavě.

Ano, jsem hlavní zpěvák v kapele Lady&Gentlemen. Zažívám pro mě úžasný pocit, kdy i já, vozíčkář, dokážu bavit celý večer lidi. Má žena má i instagramový profil, kde se snaží život s vozíčkářem lidem přiblížit: novak_deni. (vložit odkaz: https://www.instagram.com/novak_deni/)

Nikdy jsem nebyl člověk, který by si jen tak žádal o finanční podporu, ale stávající situace mě k tomuto činu bohužel nutí. Před několika týdny mi vypovědělo službu motorové vozidlo, kterým jsem se dostával do svého zaměstnání, abych mohl zaopatřit svou rodinu.

Nyní se nemohu do práce dostávat, jezdit k lékaři (ať už já sám, nebo s naším synem na pravidelné prohlídky), nemůžeme ani obstarat běžný rodinný nákup. Ovšem koupit auto, na které bych se mohl spolehnout a bylo dostatečně prostorné – kvůli vozíku a kočárku, je pro nás bohužel dost finančně nákladné. Bydlíme na vesnici, takže všechny tyto služby jsou mimo nás.

Proto mi dovolte vás požádat o pomoc. Cena speciálně upraveného auta je 800 tisíc korun. Děkuji za jakýkoliv finanční příspěvek. - Petr s rodinou

Osudný den

Nehoda se stala nedaleko domova na travnatém plácku, kde jsme se jako děti mohly vyřádit. Necelý týden před tím navezly právě na tento plácek L-kové panely. Rodiče mě varovali, ať na panely nelezu, jelikož viděli, že nejsou nijak zabezpečené ani oplocené. Bohužel, asi známe všichni chování malých dětí, když se řekne, nedělej to – dítě to zákonitě provede.

A přesně takový jsem já byl. Živé zvířátko, které bylo v jednu chvilku tamhle a za vteřinu někde jinde. Ani moji prarodiče mě pro jistotu nechtěli hlídat, či si mě brát na prázdniny. Věděli, že jsem pěkné číslo. Verdikt od lékařů byl ale jasný – transverzální léze míšní TH1-TH5, paraplegie DKK.

Od této doby jsem se takřka 2 roky pohyboval po nemocnicích, lázních, různých léčitelích či šarlatánech. Jak se říká, kdo už si neví rady, hledá řešení všude, kde ho to napadne. Následně jsem se pohyboval, co rok v Janských lázních na Vesně, kde mi opravdu hodně pomohli a rozpohybovali mě. Následně jsem vystudoval Obchodní akademii v Kolíně a začal ihned pracovat.