Dáše na osobní asistenci

Dagmar (34) za svůj život bojuje od prvních dní, kdypřišla na svět. Maminka tenkrát zažívala těžké chvíle, protože její maléholčičce zjistili 5 kritických vad na srdíčku. Z novorozeneckéhooddělení tak putovala rovnou na operační sál, kde podstoupila svou první velkoukardiochirurgickou operaci. Ta proběhla v pořádku, bohužel však došlok nedostatečnému okysličení mozku. Následky si Dagmar nese dodnes apotřebuje vaši pomoc.

Kvůli zhoršování zdravotního stavu potřebuje čím dál tímvíce léků a kompenzačních pomůcek, které by jí ulehčily život. Na pořízenítěchto pomůcek jsou nejen velké doplatky, ale něco stojí také jejich údržba aopravy. „Tyto výdaje obnáší velkou finanční rezervu, na kterou bohuželnezvládám našetřit,“ říká Dagmar.

Prognózy nebyly vůbec dobré

Maminka si mohla Dášu odvést domů až po dlouhém půl roce stím, že pokud se dožije pěti let, snad do té doby dojde k pokroku v lékařskévědě. Postupně prodělala celkem 5 kardiochirurgických zákroků. Dášinopohybové onemocnění bylo shrnuto pod diagnózu diparetická forma DMO (dětskámozková obrna) s postižením dolních i horních končetin. V dospělosti sepřidalo těžké astma bronchiale.

„Maminka musela vykonávat různé pomocné práce, vzhledem ktomu, že mě i mé 2 sourozence vychovávala sama. Ze zaměstnání byla nucenaodejít kvůli bolestem rukou a zvýšené péči o mou osobu. Sama však trpí astmatema nedávno jí byla diagnostikovaná cukrovka,“ popisuje laskavou péči maminky Dagmar.

Aktivní život navzdory nemocem

I přes nepříznivý zdravotní stav jsem se snažila aktivnězapojit do běžného života. Od 14 let jsem členkou svazu Vozíčkáři Plzeňska.Vystudovala jsem magisterské studium Sociální politiky na Západočeskéuniverzitě v Plzni.Po studiích jsem se i nadále snažila zapojit dospolečnosti, a tak jsem nastoupila do svého prvního zaměstnání v Městskécharitě v Plzni na pozici sociální pracovník. Zdravotní stav se mi alezhoršoval, a tak jsem musela z tohoto zaměstnání odejít. V roce 2015 jsem bylapřijata do dalšího zaměstnání jako administrativní pracovnice ve firmě, kteráse zabývala úpravou automobilů pro zdravotně postižené.

V roce 2016 jsem utrpěla těžký úraz, pro který se mirapidně zhoršila motorika dolních, ale i horních končetin, a proto jsemmusela pracovní poměr ukončit. Stále u mě přetrvávají následky v podobě bolestísvalů a kloubů. Kvůli onemocnění srdce a plic nemohu cvičit tak intenzivně jakby bylo potřebné. I přes veškerá příkoří se snažím o aktivní trávení volnéhočasu.