Auto pro českého reprezentanta v para-lukostřelbě Tomáše

Cyklistika byla mým největším koníčkem, ale jednoho podzimního dne se mi stala osudnou. Jmenuji se Tomáš a je mi 47 let. Od mládí mě životem provázel sport. Před necelými devíti lety mne při tréninku na kole srazila řidička, která mi nedala přednost na hlavní silnici.

Obrat o 180 stupňů

V tento den se můj život obrátil o sto osmdesát stupňů. Následovala trnitá cesta provázená pobytem v různých nemocnicích a rehabilitačních centrech, než jsem definitivně skončil na invalidním vozíku a psychicky na úplném dně. Většinu času jsem trávil sám ve svém bytě, rodinu nemám.

Občas mne ale přátelé vzali někam na výlet, abych se nezbláznil...

Paralukostřelba mi zachránila život

Snažil jsem se dlouho začlenit do normálního života, ale moc se mi to nedařilo. Před třemi lety jsem ale začal s paralukostřelbou. Tento sport mne zcela okouzlil a dal mi nový smysl do života. Šlo mi to. Po několika měsících mi byla nabídnuta reprezentační smlouva, a to byl obrovský impuls začít na sobě ještě více pracovat a jít si za svým snem. 

Momentálně se připravuji na ME v paralukostřelbě. V minulém roce jsem se stal Mistrem ČR a letos v únoru jsem obsadil 9. místo na MS. To vše by nebylo bez pomoci mých přátel.

Jsem však stále odkázaný na pomoc druhých, ať už se jedná o přepravu k lékaři, rehabilitace, vyšetření, tréninky, soustředění a na závody. Je velmi náročné vše časově zorganizovat s lidmi, kteří mi jsou nápomocni, snaží se mě pochopit a dopravit tam, kde je potřeba. 

Jak sbírka pomůže?

Život na invalidním vozíku sebou nese mnoho úskalí a omezení. Automobil je pro nás, vozíčkáře, jednou z nejdůležitějších věcí a cestou k větší soběstačnosti.

Díky automobilu by se můj život zásadně změnil: kdykoliv bych si mohl sám zajet na nákup, k lékaři, rehabilitaci, závody nebo jen tak na návštěvu k mamince. Ovšem, koupit auto, na které bych se mohl spolehnout, je pro mne finančně zcela nedostupné. Auto potřebuje pojmout invalidní vozík, luky, osobní zavazadla, elektropohon k vozíku…

I přes tuto nelehkou situaci jsem na život přece jen nezanevřel.

Dovolte mi proto požádat vás o pomoc. Za každý příspěvek a pomoc vám jsem neuvěřitelně od srdce vděčný.

Tomáš Vrzal