Pomoc s udržením bydlení maminky Simony se dvěma dětmi

Jmenuji se Simona Marková nar.13.10.1980. Mám 4 děti, Jakub 22 let, Filip 17 let, Marek 16 let

a Eliška 4 roky. Za tu dobu jsem byla 2krát vdaná, každé manželství trvalo 4 roky. Druhé

manželství v roce 2004 pro mě začalo být náročné. Otec syna Filipa a Marka nebyl schopný

fungovat normálním životem a ani se o nás postarat, během 4 let jsme se stěhovali 10krát.

Často nebylo na jídlo a důležité věci pro děti. Pak nás začal jak psychicky tak fyzicky týrat. Po

4 letech jsem sebrala trochu síly a utekla jsem se syny do azylového domu. Tam jsme strávili

rok. Po té jsme se nastěhovali k příteli do bytu, kde jsme bydleli 9let. Bohužel po nastěhovaní

se zjistilo, že na syny nechal následky hlavně psychické. Jeden syn měl problémy že ve stresu

neudržel stolici a bylo jedno jestli seděl ve škole nebo jsme byli v MHD. 2 syn se počurával do

svých 15 let, ale bohužel i přesto se snažil vše zakrýt svým chováním. A to tak že začal být

vůči nám a svému okolí panovačný a agresivní. A to se mu nevyplatilo, protože je v ústavu od

svých 15 až do dnes, a jestli se mu podaří, aby se srovnal, to netuším. Domu si ho brávám

občas na víkendy a svátky. Jinak se nepotkáváme. A nejmladší syn ten je bohužel po

psychické stránce na tom zle. Nemá žádné sebevědomí, ven nechodí a nic ho nebaví. Před 6

lety se mi oběsil můj otec, který byl pro mě vším a jediná osoba které jsem věřila, a opravdu

jsem za ním mohla přijít s jakýmkoliv problémem. Do teď jsem mu to neodpustila že to

udělal. A tím začali mé problémy. Víc jsem se věnovala práci než dětem. Dělala jsem ve

fabrice a pak ve volnu jsem dělala řidičku - hlavně noční. Tak že doma byli trable a já vše

řešila přes telefon. Po 4 letech toho začalo být tak moc, že jsem se zhroutila. Skončila jsem

v rukou odborníků. Do teď se léčím u své paní psychiatričky, beru antidepresiva a veškeré

léky kolem. Docházela jsem i ambulantně do psychiatrické léčebny. Po roce mi přiznali ID 1. stupně. Jenže náš vztah s partnerem se díky tomu všemu rozpadl a já s klukama šla zase do

azylového domu, jen s tím nejstarším ne, ten se osamostatnil. Před 5 lety jsem poznala otce

mé dcery. Bohužel jsem zjistila, že to zase je špatně. Opět přišlo psychické a fyzické vydíraní. I

když jsme žili odděleně, tak i tak jsem to těžko snášela. Před 2 lety jsem dostala sociální byt

v Brně. Ale mám stálý a velký problém tím vším, že nejsem stále v pořádku,

mám problém fungovat normálním životem. Nikdy jsem nebyla na nic sama, ani jsem

nemusela řešit věci kolem bydlení. Vždy mi někdo pomohl a řekl, kdy a kolik budu muset

platit. Chci se naučit byt samostatná, proto žádám lidi kolem sebe o pomoc. Ale jsme

v začátcích a já se dostala do problému s penězi . Nevycházím s nimi. A dlužím toho tolik, že

nevím odkud začít. Bohužel jsem se znovu do všeho zamotala, požádala jsem o pomoc

Společnost podané ruce a HoSt (sociálně aktivizační služba), aby mi pomohli s Eliškou, která

mě začala dost fyzicky i psychicky vyčerpávat. Momentálně jsem v situaci, kdy mi dost

ponížily dávky. Otec od Marka a Filipa umřel v červenci 2022, tak mi byly odebrány i dávky

náhradního výživného ve výši 2000,- Kč. Momentálně mám vysokou elektřinu, tak jsem se

nyní musela rozmyslet, zdali zaplatím elektřinu nebo nájem. Z tohoto důvodu mi hrozí

vyhazov z bytu, protože aktuálně nemám na nájem a dlužím …. Vybrané peníze bych použila na zaplacení dluhu na nájmu.